Veverka na příjmu: Co jí prozrazují hlasy ptáků

Veverka na příjmu: Co jí prozrazují hlasy ptáků
Sdílej
 
Kdo by neposlouchal rád ptačí zpěv? Poslouchají ho i veverky, ale ne pro své potěšení. Ujišťují se tak, že jsou v bezpečí. První, kdo objeví blížící se nebezpečí, jsou často drobní pěvci. A vědci už dávno zjistili, že se jejich hlasy řídí i mnozí savci, které ohrožují stejní nepřátelé.  

Společný nepřítel

Na varovné ptačí hlasy reagují i inteligentní severoamerické veverky popelavé (Sciurus carolinensis), které žijí s drobnými pěvci ve stejném prostředí. A mají společného nepřítele – káni rudoocasou (Buteo jamaicensis), která loví jak ptáky, tak i veverky. Ty proto dobře znají poplašný křik drozdů stěhovavých či některých místních druhů sýkor a hned hledají úkryt.

Veverky naslouchají?

Reakcím zvířat na varovné ptačí hlasy už vědci věnovali spoustu času. Ještě nikdy ale nezkoumali, zda sledují i běžný ptačí zpěv, kterým spolu jedinci stejného druhu komunikují ve chvílích, kdy se cítí bezpečně. Tedy ve chvílích, kdy si jen tak povídají, lákají samičky, dorozumívají se s mláďaty nebo si zpěvem vymezují svoje území. Rozhodli se proto zjistit, zda veverky vnímají i toto švitoření, které znamená, že je v okolí bezpečno.

Káně rudoocasá je poměrně dlouhověká, v zajetí se může dožít téměř 30 let •  Profimedia.cz

Rozdílné chování

Vytipovali 54 divokých veverek, které žili v parcích nebo v zahradách vilových čtvrtí. To proto, aby byly zvyklé na lidi a nerušila je blízkost vědců. V jejich chování rozeznali šest vzorů: Když se veverka cítila v bezpečí, hledala potravu a krmila se, upravovala a čistila si srst nebo odpočívala. Pokud se cítila ohrožená, zastavila se a panáčkovala a pátrala, nebo se naopak přikrčila a ztuhla uprostřed pohybu, případně se rovnou dala na útěk.

Falešný poplach

Vědci pak veverkám pouštěli nahrávky hlasu káněte, které smíchali s dalšími zvuky. Na jednu nahrávku navazovalo cvrlikání drobných pěvců (tj. hlasy signalizující bezpečí), ve druhém pokusu tvořil zvukové pozadí jen běžný ruch okolní přírody bez přítomnosti hlasů jiných ptáků. Vědci sledovali, jak veverky na oba záznamy zareagují.

Drozd stěhovavý (Turdus migratorius) žije v celé Severní Americe až po střední Mexiko •  Profimedia.cz

Uklidňující švitoření

Hlas káněte veverku vždy poplašil, svým chováním dávala najevo, že se cítí ohrožená. Pokud vzápětí zaslechla štěbetání sýkorek, rychle se uklidnila a dál se věnovala přerušené činnosti. Když ale slyšela káni jen na pozadí zvuků okolí bez ptačích hlasů, trvalo jí to mnohem déle – předpokládala, že dravec je stále přítomen a nebezpečí trvá.

Čas na jídlo

Rozdíl byl tak velký, že vědci považují za prokázané, že veverky hlasy drobných pěvců opravdu poslouchají. Je to pro ně výhodné – čím dřív se cítí bezpečně, tím dřív se mohou věnovat běžné činnosti, především shánění potravy. A dokud kolem ptáci klidně štěbetají, nemusí se při hledání potravy zdržovat hlídkováním a pátráním po nepříteli.

Severoamerická sojka chocholatá (Cyanocitta cristata) s oblibou vykrádá veverčí zásobárny •  Profimedia.cz

Opeření špioni

Před dravci nevarují jen drobní pěvci, veverky reagují i na poplašný křik sojky chocholaté (Cyanocitta cristata), která podobně jako naše sojka upozorňuje na přítomnost vetřelce. Veverky jim ale věnují pozornost, i když nekřičí. Sojky jsou totiž zdatní špioni - nenápadně sledují, kam si veverka ukládá zásoby potravy a pak jí skrýš vyberou. Veverky se proto, než se přiblíží ke své zásobárně, pečlivě rozhlížejí, zda je nějaká sojka nepozoruje.

Dobře ukrytá veverka: Rozdíly nejsou vidět

Dobře ukrytá veverka: Rozdíly nejsou vidět

Kukačka nebo prase? Tajemné hlasy z pralesa

Kukačka nebo prase? Tajemné hlasy z pralesa

Pozorujte ptáky: Aplikace pro birdwatchery

Pozorujte ptáky: Aplikace pro birdwatchery

 

Články odjinud