Na rozdíl od suchozemských, a to i těch největších tvorů, jako jsou sloni, nelze velryby v moři změřit nebo postavit na váhu. Tyto údaje proto vědci dosud získávali z mrtvých jedinců – ať ulovených (omylem či úmyslně), nebo vyplavených na břeh.
Nepřesná váha velryby
Takto získané míry a váhy velryb jsou ovšem nepřesné, mrtvý živočich se mění – nafoukne se, pak zase splaskne, ztrácejí se z něj tělní tekutiny. Nebo se měří a váží jen jeho části a z nich se odhaduje celek. Ale hlavně – jsou to jednorázová data a chybí návaznost na minulá a budoucí měření. Není tedy možné srovnávat údaje a sledovat přírůstky nebo i váhové ztráty.
Drony nabízí pohled z výšky
Odhadnout délku velryby plovoucí v moři lze nejlépe při pohledu z výšky. Zatímco dříve byli vědci odkázáni jen na vyvýšenou palubu lodi nebo letadlo, dnes jim mnohem lepší výhled umožňují drony. Podmínkou je průzračná voda a také volba správného místa. Nejlépe takového, kde se velryby pravidelně shromažďují ve větších počtech. Takovou lokací je argentinský poloostrov Valdés, kam se každou zimu připlouvají rozmnožovat velryby jižní (Eubalaena australis).
Model jako živý
Mělká průzračná voda umožnila vědcům vyfotografovat z dronů 86 jedinců z hřbetní i z boční strany. Získali tak jejich přesnou délku, výšku i šířku. Z výchozího tvaru elipsoidu pak vytvořili počítačový 3D model této velryby. K výpočtu její váhy pak využili data získaná od velrybářů lovících velryby pro vědecké účely. Ti své úlovky váží a v nejširším bodě měří obvod jejich těla. To stačilo k poměrně přesnému odhadu "hustoty velryby", tedy váhy odpovídající určité velikosti.
Průměrná velryba
Vytvořený 3D model je samozřejmě jen jakási průměrná velryba, skutečné velryby se liší proporcemi či jiným poměrem těžší svaloviny a lehčího tuku. To ale nijak nesnižuje význam modelu. Vědcům teď už jen stačí model zvětšit nebo zmenšit na velikost vyfotografované velryby a získají tak docela přesný odhad její váhy.
K čemu to je?
Fotografie z dronů vědcům umožní sledovat, jak jednotlivá zvířata v průběhu let rostou a přibývají na váze. Pomohou jim vyhodnotit, jak jejich život a rozmnožování ovlivňují stresové faktory a dostupnost potravy nebo jak ohrožují rackové jižní narozená mláďata. Znalost váhy velryby zamotané do rybářských sítí umožní určit přesnou dávku sedativa, které ji uklidní před záchrannou akcí. A v neposlední řadě vědci doufají, že po malých úpravách modelu půjde tato metoda použít i při odhadu váhy dalších velkých mořských živočichů.
Pozorujte velryby >
Giganti moří
I když jsou největší, živí se tou nejmenší kořistí – planktonem a drobnými rybkami. V tlamě nemají zuby, ale zvláštní kostěné pláty zvané kostice, cosi jako cedník, přes který tuto potravu filtrují. To jim také dalo vědecké pojmenování kosticovci (Mysticeti).
