Australský ptakopysk podivný (Ornithorhynchus anatinus) je podivný i podle komiksových měřítek. Ocas má jako bobr. K tomu hustý kožíšek, kachní zobák a plovací blány. Ulovenou potravu si cpe do lícních kapes. Samci mají na zadních tlapkách ostruhy, do kterých prýští jed. Samice kladou vejce, ale mláďata kojí tak jako každý správný savec. Divíte se, že když se na konci 18. století s vycpaným ptakopyskem poprvé setkali evropští vědci, pokládali ho za špatný vtip smontovaný z několika různých zvířat? A to ještě nevěděli, že má šestý smysl podobně jako ryba nebo žralok.
Ptakopysk loví po hmatu
Ptakopyskové tráví hodně času pod hladinou řek, v jejichž blátivých březích si vyhrabávají nory. Je tedy logické, že často nejde o žádné průzračné říčky, ale toky s pěkně kalnou vodou.
Při lovu drobných korýšů a dalších vodních živočichů tak ptakopysk nemůže moc spoléhat na svůj zrak, který je navíc nevalný. Pokud jde o čich, ptakopysk sice vlastní slušnou řádku genů kódujících čichové receptory, jenže při potápění zavírá nozdry. Zbývá mu tedy hmatat po říčním dně citlivým zobákem. Což ptakopysk dělá, ale rozhodně nestrká nos do bahna jen tak naslepo.
Elektrické pole prozradí kořist
Ptakopyskův zobák je totiž sídlem jeho šestého smyslu nebo chcete-li superschopnosti. Jamky u kořene zobáku obsahují řadu takzvaných elektroreceptorů. Jsou schopné vnímat slabé elektrické pole, které vytváří činnost svalů a nervů živočichů. Ptakopysk, který v bahně pohybuje zobákem ze strany na stranu, dokáže určit směr, odkud elektrické pole vychází. Když se pak přiblíží k jeho zdroji – třeba červu zavrtanému ve dně řeky - zapojí do hry ještě hmatové vjemy, které mu zprostředkovávají mechanoreceptory rovnoměrně rozmístěné po celém zobáku. Kořist přitom prakticky nemá šanci se před ptakopyskem schovat, protože elektrické pole se nedá nijak zamaskovat.
Delfín se sedmi smysly
Elektrický šestý smysl ptakopyska je nesmírně vzácný. Ne že by byl jediným živočichem, který jej využívá, to ne. Stejnou schopnost má hmyz, žraloci a některé ryby. Mezi savci je to ale vlastnost téměř jedinečná. Kromě ptakopyska ji mají už jenom jeho příbuzné ježury (oba patří mezi ptakořitné savce) a jeden druh kytovců – delfín guyanský, který žije ve slaných i sladkých kalných vodách u břehů Jižní a Střední Ameriky. U něj jde ovšem už o sedmý smysl, protože tak jako všichni delfíni ovládá echolokaci, schopnost orientovat se podle odražených ultrazvukových vln.
