Kapr domácí
Uměle chovaní kapři se svému divokému předkovi moc nepodobají – ve skutečnosti je to domácí zvíře stejně jako krávy, prasata či králíci. Původní divoký kapr přitom nepochází z Evropy, jeho domovem je střední až východní Asie. Tam, konkrétně v Číně, také zdomácněl – a to mnohem dřív, než se u nás začaly zakládat první rybníky.
V Číně jako doma
Ještě donedávna se předpokládalo, že ke zdomácnění kapra došlo přibližně před třemi tisíci lety, v letech 1140 př. n. l. Poslední výzkumy ukázaly, že umělý chov kaprů má mnohem delší tradici, v Číně je lidé chovali už před 8 tisíci lety v době kamenné! K tomuto závěru došli vědci zkoumající vykopávky z neolitické osady Tia-chu v provincii Che-nan ve střední Číně.
Vykopávky z doby kamenné
Neolitické naleziště Tia-chu v povodí Žluté řeky je pro archeology mimořádně zajímavé: Právě odtud pocházejí nejstarší nálezy domácích prasat či rýže, zdejší zemědělci už znali kvašené nápoje a měli hudební sklony, protože se tu našly flétny vyrobené z kostí. Nyní se vědci zaměřili na zkoumání nalezených pozůstatků ryb – konkrétně požerákových zubů kaprů, které jsou podobně jako zuby savců nejodolnější částí jejich těl.
Jak byli velcí
Velikost požerákových zubů závisí na věku a velikosti ryby, lze z nich proto odvodit její délku. Tu pak vědci porovnávali se vzorky dnes chovaných kaprů. Zuby pocházely ze tří po sobě následujících období neolitu. Vzorky z prvních dvou období byly v podstatě jednotné, zato vzorky ze třetího období z let 6200–5700 př. n. l. byly dvojího typu. Na jednom místě se nacházely ryby plně dospělé schopné rozmnožování a současně i jedinci nedospělí.
První chovatelé
To odpovídá primitivnímu způsobu chovu kaprů známému z Japonska z doby železné. Ten spočíval v tom, že v době tření odlovili rybáři ve volné přírodě co největší množství pohlavně zralých ryb. Část jich rovnou snědli, ale část vypustili do uzavřených vodních nádrží. V nich se kapři přirozeně vytřeli a lidé pak jejich potěr krmili. Na podzim vodu vypustili a dospělé i nedospělé jedince vylovili.
Karas v menšině
Dvojí věk ryb z naleziště Tia-chu tak odpovídá přesně tomuto modelu umělého chovu. Ten potvrzuje i další skutečnost. V řekách a jezerech východní Asie převládá kaprovi podobný karas obecný. Ale pozůstatky kaprovitých ryb z Tia-chu obsahovaly přibližně 75 % zbytků kapra obecného. Šlo tedy o uměle vytvořené rybí společenství, kapři tu museli být vysazeni.
Nebezpeční kapři • Zdroj: ABC
Zuby "v krku"
Požerákové zuby, které poskytly vědcům důkazy o chovu kaprů v neolitu, nemají se skutečnými zuby nic společného. Ve skutečnosti jde o přeměněný pátý žaberní oblouk, na kterém se vytvořily zubům podobné útvary. Nacházejí se v hltanu a kaprovitým rybám, jejichž tlama je bezzubá, slouží stejně jako skutečné zuby k drcení potravy. Každý druh je má jiné, jsou tedy jedním z určovacích znaků. Sportovní rybáři je někdy vypreparované uchovávají jako lovecké trofeje. Z kapří hlavy uvařené v rybí polévce si je snadno můžete vypreparovat i vy – nacházejí se v její zadní části.
