Poměrně brzo poté, co v Číně propukla tehdy ještě epidemie onemocnění COVID-19 způsobeného novým koronavirem SARS-CoV-2, vědci určili prvotní zdroj nákazy: Netopýry vrápence, v jejichž populacích koluje celá řada koronavirů. Přeskočil však virus na člověka z nich? Podle genetické struktury viru se to není pravděpodobné, na to se od sebe viry izolované z netopýrů a z nakažených lidí moc liší.
Koronavirus a smolař luskoun
Ve hře tedy musel být ještě zvířecí mezihostitel. Jenže jaký? Na základě genetické podobnosti zvířecích a lidských virů se uvažovalo o hadech a o malých šelmách cibetkách, největšími podezřelými však dosud byli šupinatí hmyzožraví savci luskouni. Viry, které z nich vědci získali, byly velmi blízké lidskému viru SARS-CoV-2. A luskouni mají tu smůlu, že je čínští pytláci loví jak kvůli masu, tak šupinám, které využívá tradiční čínská medicína. Na tržišti ve městě Wuchanu, kde pandemie začala, se velmi pravděpodobně vyskytovali a mohlo tam dojít k přenosu viru. Profesor biologie Xuhua Xia z Ottawské univerzity však má za to, že ani luskouni nejsou tím skutečným mezihostitelem.
COVID-19 a toulavý pes
Profesor studuje "molekulární podpisy", které v genomu virů zanechává pobyt v různých druzích hostitelů. Každý hostitel má trochu jiný imunitní systém, který proti viru bojuje, a virus se mu snaží uniknout pomocí různých přizpůsobení. Ta pak v jeho genomu často zůstávají jako jizvy utržené v boji. Studiem těchto podpisů profesor Xuhua Xia došel k závěru, že spojovacím článkem mezi netopýřím virem a virem SARS-CoV-2, který vyvolal světovou pandemii onemocnění COVID-19, jsou toulaví psi. Zanedbaní a věčně hladoví, kteří sežerou vše, na co přijdou. Včetně těla uhynulého netopýra i s nákladem jeho koronavirů.
Velké putování koronavirů
Koronaviry se tedy dostaly do střev psů a z nich pak i do jejich dýchacích cest a do plic. Všichni víme, že když se potkají dva psi, vzájemně si očichávají a olizují zadky. Je to přirozená součást chování psovitých šelem, ale jako způsob přenosu virů ze střev do respiračního systému je pro viry naneštěstí přímo ideální. Dalším neštěstím bylo, že virus se pod tlakem imunitního systému psích střev rychle vyvíjel. A to takovým způsobem, že byl schopen ze psů přeskočit na člověka, unikat jeho a stát se nebezpečným patogenem, který napadá plíce. Jistou náklonnost k trávicímu systému si však nový koronavirus ponechal, protože vysoké procento pacientů s nemocí COVID-19 popisuje silné zažívací potíže.
