Na první pohled se zdálo, že ptáci uhynuli bez příčiny – neměli žádná zranění ani příznaky nemoci. Jen byli nápadně vyhublí, jakoby zahynuli hladem. Vědci proto začali pátrat, zda s tím nějak nesouvisí teplota oceánu. Už v roce 2013 se totiž u tichomořského pobřeží objevila "skvrna" teplejší povrchové vody označovaná jako blob. Tato anomálie přetrvala až do roku 2015, kdy teplotu vody ještě zvýšil klimatický jev El Niňo.
Záhadná smrt
Je možné, že by voda o pár stupňů teplejší měla tak katastrofální následky? Kromě alkounů úzkozobých, kteří převládali, totiž hynuli i další mořští ptáci, lachtani a dokonce i velryby. Propad úlovků zaznamenali také rybáři zásobující obchody treskami či tuňáky. I tyto dravé ryby zjevně vyhynuly nebo se přestěhovaly jinam.
Šokující odhalení
Vědci proto začali zjišťovat, jak a zda vůbec může teplota vody ovlivnit celý ekosystém. Studovali potravní zvyklosti alkounů a dalších postižených živočichů. Několik let sbírali a vyhodnocovali data a začátkem letošního roku zveřejnili výsledky své studie. Ty jsou alarmující – blob úplně rozvrátil potravní řetězec tichomořského pobřeží.
Nadvláda hladu
Na začátku oceánského potravního řetězce je plankton – a právě ten při zvýšené teplotě ubývá. Hladem tak trpí všichni na něm závislí živočichové - planktonožravé druhy ptáků, jako jsou alkouni aleutští nebo kosticové velryby. Ale především mizí drobné hejnové ryby, hlavní potrava mořských ptáků, dravých ryb a ploutvonožců. Vymírání živočichů ještě urychlily jedovaté řasy (tzv. vodní květ), jejichž růst teplejší voda podporuje.
Chudáci alkouni
I když blob zabíjel všechny živočichy, alkouni úzkozobí dopadli nejhůř. Živí se výlučně drobnými rybami a navíc jsou mezi ptáky výjimeční svou spotřebou. Aby pokryli energetické výdaje, musí denně spořádat množství ryb větší než je polovina jejich vlastní váhy. Situaci ještě zhoršovala skutečnost, že teplejší voda povzbudila chuť dravých ryb, které se živí stejnou potravou. Na alkouny už tak moc drobných rybek nezbývalo.
Nová hrozba
Hladovění ovlivnilo i rozmnožování alkounů úzkozobých. V letech 2015-16 nevyvedli v postižené oblasti žádná mláďata – neměli je čím krmit. Ještě dnes jsou jejich kolonie na tichomořském pobřeží oslabené. A vědci se netají obavami, že bude hůř. Vloni v létě se v Tichém oceánu objevila na stejném místě jako v letech 2015-16 nová skvrna teplejší vody. Hrozí, že se ekologická katastrofa bude opakovat.
Co je klimatický jev El Niňo
Zjednodušeně lze říct, že ho způsobuje změna proudění vody a rovníkových větrů (pasátů) v oblasti Tichého oceánu. Ty normálně odtlačují sluncem ohřátou povrchovou vodu k Austrálii, zatímco u pobřeží Jižní Ameriky vystupuje k povrchu chladný Humboldtův proud. Pokud pasáty ustanou, teplá povrchová voda se drží na východě a zablokuje výstup studených proudů. Tento jev se opakuje ve tří- až sedmiletých cyklech a může trvat rok i déle. A právě počátkem roku 2019 zaznamenali klimatologové jeho nástup
