Výsledky nedávno uvedené studie výzkumníky překvapily. Kdyby lysky uměly číst, zřejmě budou také šokované. Jejich rodičovskému chování totiž moc nelichotí. Vědci změřili intenzitu zbarvení téměř 1500 lysčích kuřat, u nichž znali oba rodiče, pořadí, v jakém byla jednotlivá vajíčka v hnízdě kladena, i to, v jakém pořadí se to které mládě vyklubalo. A často věděli i tak "choulosivou" informaci, zda šlo o mládě vlastní, nebo se vyklubalo z podvrženého vajíčka.
Kuřata do cizího hnízda
Lysky americké jsou totiž jedním z mnoha ptačích druhů, u nichž se objevuje příležitostný hnízdní parazitismus. To znamená, že samice občas (ne vždy) kladou vajíčka do hnízd jiných lysek. Vajíček bývá až 12 a cizí se od vlastních neliší. A protože je lysky kladou postupně, každý den jedno, nemají prakticky šanci zjistit, zda se v jejich hnízdě neocitlo nějaké podvržené.
Protekční ptáčata
Z předchozích výzkumů už vědci věděli, že výrazněji zbarveným mláďatům dávají rodiče při krmení přednost. A předpokládali, že právě ta podvržená mláďata budou barevnější. Jenže se ukázalo, že věc je mnohem komplikovanější. Nejde jen o to, zda je mládě vlastní nebo cizí, ale především v jakém pořadí se vylíhlo.
Kruté lysky
Jako první se líhnou mláďata z nejdříve nakladených vajíček a rodiče je hned začnou krmit. Nejvíc potravy si "urvou" ta nejsilnější a nejagresivnější, ve chvíli, kdy se líhne mládě z posledního vajíčka, už jsou z nich pořádní cvalíci. A své mladší a slabší sourozence snadno odstrčí. Jenže od tohoto okamžiku se všechno změní. Rodiče si začnou vybírat, koho nakrmí a koho ne.
Šikana v hnízdě
Samice i samec si zvolí své oblíbence, o které se přednostně starají a krmí je. A právě tady je rozhodující zbarvení – upřednostňují ta nejbarevnější. A nejbarevnější jsou poslední nejmenší kuřátka. Jejich starší sourozence začnou rodiče odstrkovat, šikanovat a dokonce klovat, když se příliš dravě hrnou k potravě. Většina z nich tak nakonec zahyne hladem.
Nevlastní bez šance
O pestřejší zbarvení nejmladších mláďat se stará samice již při tvorbě vajíček – do posledních ukládá mnohem víc karotenoidů (červeného a žlutého barviva) než do prvních. Pokud totiž položí některá vajíčka do cizího hnízda, jsou to vždy ta první. A protože nemůže vědět, zda se i v jejím hnízdě neocitlo cizí vajíčko, odstrkování méně barevných mláďat vyloučí možnost, že by pár vychoval nějaké nevlastní.
Není to kachna
Lysky (r. Fulica) považuje mnoho lidí za druh kachny. Ve skutečnosti patří do příbuzenstva chřástalů. Zatímco v Americe je běžná studovaná lyska americká, u nás hojně žije příbuzná a té americké velmi podobná lyska černá (F. atra). Od kachny se na první pohled liší tvarem zobáku, který je krátký a není zploštělý. Pokud vyleze na břeh, je patrný další znak - místo plovacích blan má jen rozšířené lemy prstů.
