Říká se jim nesmrtelné medúzy, ale ve skutečnosti tito žahavci patří mezi takzvané polypovce. Skutečné medúzy jen připomínají zvonovitým tvarem těla. Dva druhy - polyp medúzový (Turritopsis nutricula) z Karibiku a druh ze Středozemního moře, který je známý jako „medúza Benjamina Buttona“ (Turritopsis dohrnii) - jsou jedinými známými živočichy, kteří alespoň teoreticky mohou žít věčně.
Místo smrti návrat do dětství
Proč „medúza Benjamina Buttona“? Benjamin Button je filmový hrdina, který místo stárnutí mládne. A něco podobného dělají i oba nesmrtelní polypovci. Stejně jako většina žahavců, i oni střídají životní stadium polypa, který žije přisedle a vypadá jako váleček s chapadélky, a volně plovoucí stadium medúzy.
Jenže zatímco u jiných druhů je to jednosměrka od polypa k medúze, ti nesmrtelní se umí i ze stadia plně dospělé medúzy vrátit zpět do fáze nedospělého polypa nebo cysty, z níž polyp vyroste. A jak se zdá, tento návrat do dětství mohou opakovat do nekonečna. Je to jejich obrana proti krizovým situacím, jako je nedostatek potravy, změna slanosti vody, nemoc nebo poranění – aby se vyhnula hrozící smrti, změní se medúza zpět do stadia polypu.
Invaze nesmrtelných medúz
Za svou superschopnost vděčí nesmrtelné medúzy jevu, který se označuje jako transdiferenciace. Je to proces, v němž se jedna linie už „hotových“ (diferenciovaných) tělních buněk změní v jinou „hotovou“ linii s úplně jinou formou i funkcemi. Představte si třeba, že by se vám z jaterní buňky náhle stala buňka pokožky! Nezmaři Turritopsis nutricula a T. dohrnii jsou jediní známí mnohobuněční živočichové, kteří transdiferenciaci ovládají.
Superschopní polypovci
Kdyby žili v komiksu, byli by to jasní záporáci, kteří se snaží ovládnout svět. To je vzhledem k jejich jednoduchoučké nervové soustavě zatím nenapadlo, ale faktem je, že nesmrtelní polypovci se už ze své karibské domoviny rozšířili do teplých moří celého světa. Podle vědců se šíří prostřednictvím balastní vody, která v lodích tvoří zátěž a která se z nádrže někdy vypustí třeba na opačném konci světa. Lidi miniaturní žahavci asi jen tak neohrozí, protože se živí jen mikroskopickými živočichy, ale v ekosystémech mohou napáchat pěkné škody.
