Hmyzu, členovců a měkkýšů, kteří se brání či loví pomocí jedu, je hodně. Za tvory obdařené téměř superschopností bychom mezi nimi mohli označit brouky prskavce z čeledi střevlíkovití. Na pohled úplně obyčejní brouci, kteří žijí na všech kontinentech s výjimkou Antarktidy, jsou totiž chodící chemická továrna a rychlopalná zbraň v jednom.
Superschopný kulomet
Ohrožený prskavec na svého nepřítele pálí jednu dávku horkých par z chemických látek za druhou. A to s neuvěřitelnou kadencí - za sekundu teoreticky zvládne až 500 výstřelů. Prskavec se tak ubrání i hejnu mravenců, a to už je co říci.
Vděčí za to nejen své chemické zbrani, ale také její palebné pohotovosti. Prskavec střílí ze zadečku nejen dozadu, jak by bylo logické, ale i dopředu. Jednoduše se vztyčí na nohách, ohne zadeček pod sebe a střílí. Vyniká v tom zejména africký druh Stenaptinus (Pheropsophus) insignis, který dokáže pálit úplně do jakéhokoli směru. Dokonce i na mravence, který mu sedí za zádech!
Brouk s výbušným zadečkem
Ještě před pár lety byl mechanismus této nevšední obrany neznámý. Brouka prskavce odhalilo jej až rentgenové záření z urychlovače částic, kterým ho vědci snímkovali v okamžiku odpálení jeho chemické zbraně.
Zjistili tak, že zadeček v sobě ukrývá dvojici žláz. V jedné takové „nádrži“ mají prskavci zásobu chemikálií, konkrétně peroxidu vodíku a různých hydrochinonů. Druhá obsahuje enzymy, které spouštějí dramatickou chemickou reakci provázenou vznikem horkých par.
Střílející brouk pomocí svalů otevře záklopku mezi nádržemi, takže chemikálie protečou k enzymům. Dojde k explozi, která vytryskne ze špičky zadečku. Tlak exploze zároveň způsobí, že se záklopka mezi nádržemi zase hezky uzavře – až do příštího výstřelu.
