Poslední šance! Zachraňte kožatku!

Poslední šance! Zachraňte kožatku!
Sdílej
 
Kožatka velká (Dermochelys coriacea) je jediným zástupcem svého rodu. Od ostatních mořských želv se liší krunýřem, který netvoří pevné kostěné štítky, ale je pokrytý tuhou vrstvou kůže. Měří více než dva metry a je to největší želva světa. Na Zemi přežila už 20 milionů let. Přežije i následujících 60?

 

Ohrožené kožatky žijí ve všech světových oceánech. Daří se jim v chladných vodách, kam migrují za potravou, stejně jako v tropech, kde se rozmnožují. Ale netoulají se jen tak náhodně. Přestože jde o stále stejný druh želvy, vytvářejí odlišné subpopulace, které se vzájemně nesetkávají. Každá z nich se zdržuje v určité omezené oblasti a liší se stupněm ohrožení.

Kriticky ohrožené želvy

V Červené knize IUCN jsou kožatky zařazeny do kategorie zranitelný druh. To ale neplatí pro populaci kožatek z jihovýchodního Tichého oceánu, která je kriticky ohrožená. Počet dospělých samic, které připlouvají k plážím Mexika, Kostariky a několika dalších zemí, klesl od 80. let minulého století o 90 %. Dnes jich je odhadem méně než 500. A pokud bude tento trend pokračovat, do 60 let vyhynou zcela.

25+: Nejohroženější želvy světa

25+: Nejohroženější želvy světa

Kožatkám zbývá 10 let na záchranu

Vědci z mezinárodní organizace ochrany flóry a fauny (FFI) došli k závěru, že na zvrácení klesajícího trendu zbývá přibližně 10 let. Máme poslední šanci. Kožatky se přitom v mnoha zemích těší určité ochraně již dlouho. Problém je, že jejich výskyt není vázán na jednu zemi. Důležitým úkolem proto bude sjednotit akce všech ochranářských organizací.

Nebezpečné sítě

Za hlavní příčinu úbytku kožatek považují vědci jejich uvíznutí v rybářských sítích nebo úrazy způsobené lodními šrouby. Ze získaných údajů vyplynulo, že tímto způsobem každoročně zahyne více než tisíc těchto želv. Za nejdůležitější proto považují omezení těchto úhynů – doufají, že by v prvních letech pomohlo jejich snížení alespoň o 20 %. Tj. že by každoročně zahynulo o 200–260 kožatek méně.

Čerstvě vylíhlé mláďata kožatky velké míří nejkratší cestou do vody, na pláži jsou příliš zranitelné •  Profimedia.cz

Jak zachránit kožatku

Pro záchranu ohrožených kožatek bude zapotřebí lepší spolupráce s rybářskými společnostmi na šetrnějším vyprošťování želv ze sítí a k jejich úpravě, aby se v nich želvy nezraňovaly nebo netopily. Ve hře je i možnost změn loveckých tras v době, kdy želvy připlouvají k pobřeží klást vejce.

Více mláďat, více želv

Vědci by také chtěli zvýšit počet narozených kožatek o 7–8 tisíc ročně. Znamená to nejen chránit snůšky před sběrači vajec, kteří je prodávají restauracím, a predátory, kteří želví hnízda ničí, ale také zabránit erozi pláží. Těžkopádné želvy totiž dávají přednost plážím, které se jen mírně svažují do moře, takže se jim na ně snáze vylézá. Jenže ty jsou zase náchylnější k odplavování příbojem a ústupu pobřežní linie.

Ohrožené karety: Mořské želvy může zahubit moře

Ohrožené karety: Mořské želvy může zahubit moře

Kožatky ohrožují plasty v moři

Nezbytné bude omezení splachování plastových sáčků a tašek do moře. Kožatky se totiž živí výlučně medúzami. A vznášející se sáčky jim je připomínají, takže je polykají místo nich. Což často vede k jejich úhynu. Dobrou zprávou je, že v řadě zemí, v jejichž vodách se kožatky pohybují, už mnohá z navrhovaných opatření fungují v praxi a jsou přímo podporována místními vládami.

Na volném moři lze želvy sledovat jen pomocí vysílačky umístěné na hřbet samice při kladení vajec •  Profimedia.cz

Jedinečná želva kožatka velká

Kožatka je nejen největší, ale také nejlépe přizpůsobená želva prostředí, v němž tráví celý život. Samci, kteří po vylíhnutí vstoupí do moře, už nikdy nevylezou na souš, samice jen v době kladení vajec. Je nejrychlejším plazím plavcem – dokáže plavat rychlostí přes 35 km/hod. Potápí se do hloubky až 1280 m a pod vodou vydrží přes hodinu. A jako jeden z mála plazů si dokáže udržet vnitřní tělesnou teplotu – ta může být až o 18 oC vyšší, než je teplota vody v okolí, proto může lovit i v chladných subpolárních vodách.

Mořská želva jako dopravní prostředek nebo mísa s lahůdkami?

Mořská želva jako dopravní prostředek nebo mísa s lahůdkami?

Odhalená záhada: Proč má želva krunýř?

Odhalená záhada: Proč má želva krunýř?

Ptakopysk v ohrožení: Přežije příštích 50 let?

Ptakopysk v ohrožení: Přežije příštích 50 let?

 

Články odjinud