Vědci využili dokladové exempláře více než 10 tisíc existujících ptačích druhů v muzejních sbírkách po celém světě. Na základě měření délky a šířky ptáčích křídel vypracovali klíč, který jim většinu potřebných informací prozradí bez náročného pátrání v terénu.
Ptačí rekordmani
Vědci vycházeli z předpokladu, že se ptačí křídla různých druhů liší podle toho, jak velké vzdálenosti musí během svého života překonávat. Někteří migrující ptáci za rok obletí celou zeměkouli, nejznámějším z těchto rekordmanů je rybák dlouhoocasý (Sterna paradisea).
Na zcela opačném konci pak stojí nejmenší nelétavý ptačí druh, chřástal Rogersův (Atlantisia rogersi), kterému stačí k životu pouhých pár čtverečních kilometrů na Nepřístupném ostrově uprostřed Atlantského oceánu.
Jak se měří ptačí křídlo
A jak se vlastně měří schopnost ptačího křídla? Vědci použili tzv. hand-wing index. V podstatě jde o násobný poměr délky a šířky křídla. Čím je toto číslo vyšší, tím delší je křídlo a druh je lepší letec. A naopak.
Nejnižší indexy tak podle očekávání získali nelétaví pštrosi. Třeba takový nandu Darwinův (Rhea pennata) má index pouhých 0,016. Pomyslným vítězem s nejvyšším indexem (74,8) se překvapivě nestal žádný z migrujících ptáků, ale miniaturní kolibřík Phaethornis ruber.
Co ovlivní tvar křídla
Už tento výsledek napovídá, že se na tvaru ptačího křídla nepodílí jen nutnost překonávat dlouhé vzdálenosti. Kolibříci musí být dokonalí letci, protože svou potravu získávají za letu. Vysoké indexy tak mají i další ptačí druhy, které loví v letu, jako jsou vlaštovky a rorýsi (do jejichž příbuzenstva ostatně kolibříci patří), nebo většina mořských ptáků.
Vypočítaví vědci
Když vědci vypočítali hand-wing indexy pro všechny ptačí druhy, zanesli je do mapy. Ukázala se zajímavá souvislost – čím blíže k pólům ptáci žijí, tím delší mají křídla. V těchto oblastech se střídají roční období a mění se tak dostupnost potravy, ptáci jsou proto nuceni migrovat na dlouhé vzdálenosti. Naproti tomu většina ptáků z tropických oblastí žije víceméně trvale na jednom místě.
Vliv teploty
Velikost indexu ovlivňují i další faktory. Ptáci v oblastech se stabilní teplotou bývají teritoriální, k životu jim proto stačí kratší křídla. Stejné ptačí druhy, které ale žijí v oblastech, kde se teplota mění v závislosti na ročním období, mají index vyšší, protože musí kvůli potravě nebo vhodnějším hnízdním podmínkám létat na větší vzdálenosti.
Za potravou
Délka křídel vypovídá i o potravní specializaci. Ptáci živící se hmyzem musí být lepší letci, mají proto delší křídla než semenožravé druhy ve stejné oblasti. Samostatnou kapitolou jsou ptáci, kteří se živí nektarem jako zmínění kolibříci. Nejenže ho sbírají za letu, ale musejí vyhledávat rostliny, které právě kvetou. Celoročně je ale nacházejí pouze v tropech, a tak, přestože mají jeden z nejvyšších indexů typických spíš pro polární oblasti, žijí až na výjimky v tropech.
