Dinosaurus rodu Torreites se vyskytoval v období pozdní křídy také na území současného Karibiku a Mexika. Vědci vytvořili do schránek rudistů laserem otvory, které měřily kolem 10 mikrometrů na šířku a byly tedy velké asi jako červená krvinka. Díky tomu se podařilo přesně spočítat množství denních přírůstků na vnitřní textuře schránky.
Delší rok a kratší den
Přírůstkové linie ukázaly, že v době před 75 miliony lety, tedy nedlouho před koncem druhohorní éry, měl solární rok o týden víc než dnes, ovšem pouze na počet dní – celková délka oběhu Země kolem Slunce se neměnila.
Rozdíl byl způsoben kratší dobou trvání jednoho dne (tedy otočení Země kolem své osy). To bylo přibližně o půl hodiny rychlejší než nyní a poslední dinosauři tak zažívali dny trvající jen 23 hodin a 31 minut.
Vědci byli také schopni určit počet přírůstkových linií v rámci jednotlivých let. Díky tomu jsou si jistí, že den na konci křídy byl zhruba o jednu padesátinu kratší. Dinosauři by naše nástěnné kalendáře nepoznali – ty jejich by měly každým rokem o sedm dní navíc.
Měsíc v době dinosaurů
Zatímco doba oběhu Země kolem Slunce je po miliardy let konstantní, její otáčení kolem osy se mění. Dny byly v minulosti kratší a jednotlivé roky jich měly více. Hlavním důvodem je gravitace našeho Měsíce. Ten působí svými slapovými silami příliv a odliv a svým gravitačním tahem rotaci Země zpomaluje. Sám za to platí pomalým vzdalováním od mateřské planety, a to tempem 3,82 centimetru za rok.
Rychlost vzdalování se ale v průběhu doby proměňovala a dříve byla podstatně menší. Vyplývá z toho i další zajímavá informace, že Měsíc byl v době dinosaurů k Zemi blíž. Podle výpočtů autorů studie to ale bylo kolem 383 000 km, tedy jen asi o tisícovku kilometrů méně než dnes. Ani v době tyranosaurů byste tedy rozdíl nepoznali.
Délka dní na úsvitu dějin
I když bychom kratší dny v době dinosaurů brzy zaznamenali, není to nic proti tomu, jaká byla situace po vzniku Země před více než 4,5 miliardy let. Tehdy se naše mladá planeta otáčela kolem své osy tak rychle, že jednu otočku dokončila podle různých odhadů za pouhých 4 až 8 hodin!
Ještě se vám zdá, že dnešní dny jsou příliš krátké? S nástěnnými kalendáři by to bylo přesně opačně, ty by byly velmi dlouhé. Každý měsíc by měl 90 až 180 dní a každý rok zhruba 1100 až 2200 dní! Ale žádný strach – v té době ještě žádný život nejspíš neexistoval.
Moře teplé jako polévka
Badatelé zjistili, že původce zkoumané schránky žil po dobu devíti let v rámci útesotvorného společenstva v mělkém tropickém moři. Rudisti totiž v této době zabírali úlohu dominantních útesotvorných organismů, kterou dnes plní koráli. Zástupci rodu Torreites rostli mnohem rychleji ve světlé části dne než v noci, což poukazuje na možnost, že žili v symbióze s fotosyntetizujícími organismy.
Zajímavým zjištěním byla také teplota vody v místě existence tohoto pozdně křídového živočicha. Ta vědcům vyšla na celých 40 °C v období léta a na víc než 30 °C v období zimy. Oceány tedy byly před 75 miliony lety podstatně teplejší než dnes (průměrně 25 až 29 °C) stejně jako tehdejší globální podnebí.
