Řecký historik Plutarchos zmiňuje špatné počasí v textu, kde popisuje Caesarovu smrt. I z jiných pramenů je však zřejmé, že kolem roku 44 př. n. l. trápilo nejen Římskou republiku, ale také ptolemaiovský Egypt (a Středomoří vůbec) neobvykle chladné počasí.
Slunce jako by ztratilo svou zářivost a hřejivost, nezralá úroda v chladném vzduchu hnila na polích. V Egyptě dělala problémy řeka Nil, která zavlažovala přilehlá pole. Hladomory a následně zvýšený výskyt nemocí přispěly ke všeobecnému neklidu. Jak to dopadlo v Římě, už víme, v Egyptě zase padla ptolemaiovská dynastie.
Sopku odhalily ledová jádra
Klimatické jevy, které provázely Caesarovo zavraždění, samozřejmě neunikly vědcům. Za jejich příčinu považovali masivní sopečnou erupci, která svým kouřem, prachem a popelem zastínila Slunce. Jenže která sopka to byla?
Klimatologové z Kodaňské univerzity se otázce „Caesarovy sopky“ věnují už od 80. let minulého století. A sopku se jim nyní skutečně podařilo odhalit díky ledovým jádrům z Grónska a ruské Arktidy.
Ledové jádro vypadá jako válec ledu, který vrtná soustava vyvrtala z hlubin ledového příkrovu. Z čím větší hloubky led pochází, tím starší záznamy o klimatu a složení atmosféry obsahuje.
Klimatické změny způsobila Okmok
Když se vědci pustili do zkoumání ledu z vrstvy, která odpovídala období kolem roku 44 př. n. l., záhy před sebou měli důkaz o tom, že ochlazení skutečně vyvolala sopka – vzorky obsahovaly sopečný popel a prach.
Geochemická analýza tohoto materiálu pak identifikovala i jeho zdroj – megaerupci sopky Okmok, která se nachází na jednom z aljaškých Auletských ostrovů. Okmok vybuchla v roce 43 př. n. l. a soptila celé dva roky. Do atmosféry se přitom dostalo takové množství materiálu, které na vyvolání klimatických změn bohatě stačilo.
Počasí s nižsími teplotami
Závěry vědců také naznačují, že dobové popisy strádajícího Středomoří nijak nepřehánějí. Podle jejich klimatických modelů byly letní a podzimní teploty po erupci přibližně o 7 stupňů Celsia nižší než normálně, což doprovázely abnormálně silné deště. Ochlazení počasí pak přetrvávalo celou dekádu.
A ačkoli zánik Římské republiky a Ptolemaiovského království v Egyptě způsobilo víc různých faktorů, sopka z Aljašky v něm zřejmě sehrála značnou roli.
Vznik Římské říše
Události po Caesarově zavraždění skupinou senátorů-spiklenců přinesly Římu mnohaletou občanskou válku, která nakonec vynesla k moci prvního římského císaře – Caesarova adoptivního syna Augusta. Nástupcem Římské republiky se tak stala Římská říše.
Zpočátku však měl Augustus vážného soupeře v osobě Caesarova stoupence Marka Antonia, který z Říma uprchl do Egypta a uzavřel spojenectví s ptolemaiovskou královnou Kleopatrou.
Spor se dořešil, když Augustus v roce 31 př. n. l. vojensky porazil Marka Antonia na souši i na moři. O rok později Marcus Antonius i Kleopatra spáchali sebevraždu, ptolemaiovská dynastie zanikla a Egypt dobyl Augustus, který z něj učinil římskou provincii.
