Hrabáč kapský žije prakticky v celé Africe jižně od Sahary. Vyhýbá se jen mokřinám nebo skalnatým oblastem. Přesto ho v přírodě viděl málokdo. Žije skrytě, samotářsky a na lov vychází ze svých podzemních doupat až v noci. Živí se termity nebo některými druhy mravenců, které vyhrabává z jejich podzemních hnízd.
Hrabáči mění zvyky
Jenže někde už to neplatí, v jihoafrické poušti Kalahari vycházejí hrabáči na lov termitů za bílého dne. Turisté a fotografové přírody tuto změnu jejich zvyků vítají, ale zoologové a ochránci přírody bijí na poplach. Jak výsledky téměř čtyřletého výzkumu prozradily, denní aktivita hrabáčů znamená, že jsou v kritickém stavu, který často končí jejich úhynem.
Na lov ve dne
Příčinou této změny zvyklostí je oteplování a nedostatek srážek. Zdálo by se, že pro noční zvířata je oteplení výhodné: Noci nejsou tak chladné, takže nemusí vynakládat tolik energie k udržení tělesné teploty a stačí jim proto i méně potravy, ze které ji získávají. Ale u hrabáčů došlo k překvapivému zvratu, zvýšená teplota a sucho je vyhání na lov ve dne.
Drsné klima
Na poušti Kalahari panují v létě (připadá na naše zimní měsíce) teploty ke 40 stupním C, v zimním období klesají pod nulu. V takovém extrémním prostředí se hrabáčův organismus naučil pracovat úplně jinak s tělesnou teplotou, než jak je to běžné u většiny ostatních savců. Pro udržení teploty musí mít hrabáč dost potravy k doplnění energie.
Noční hostina
Za normálních okolností na Kalahari v létě prší, poušť se zazelená, všude je plno termitů. Hrabáči vycházejí na lov v noci a dostatek potravy jim potřebnou energii na údržbu tělesné teploty zajistí. Problémy nastanou v okamžiku, kdy se letní deště zpozdí a za nimi následuje ještě sušší zima.
Kolísavá teplota
V období sucha zmizí veškerá zeleň včetně trávy, kterou se termiti živí. Jejich nedostatek způsobí, že hrabáči nejsou schopni udržet si stálou tělesnou teplotu: Citlivé teploměry, které snímaly vybrané jedince, vědcům prozradily, že ta během 24hodinového dne kolísá o více než 10 oC. Extrémní výkyv naměřený u jednoho z hrabáčů byl mezi 24,7–38,8 oC!
Zhoubný hlad
Aby hrabáči nemuseli vynakládat velké množství energie jen na to, aby se zahřáli, začali v období sucha, a tedy i nedostatku potravy, vycházet na lov ve dne, kdy je tepleji. Ale v mnoha případech jim nepomohlo ani to. Vědcům strádali hrabáči hladem přímo před očima a více než polovina sledovaných zvířat během suchého roku uhynula. Budoucnost nevypadá nijak skvěle – teplých a suchých roků bude podle klimatických modelů přibývat.
Klíčový druh
Problém se přitom netýká jen hrabáčů. Ti jsou jedním z klíčových druhů zdejšího ekosystému. Jsou výkonní kopáči, kteří za pomoci rýčům podobných drápů na předních končetinách vyhrabávají termity a hloubí svá podzemní doupata.
V rozhrabaných termitištích po nich paběrkují drobnější živočichové, opuštěná doupata využívá jako úkryty před sluncem a vysycháním obrovské množství druhů, které si sami doupě vyhrabat nedokážou. Pokud hrabáči vyhynou, budou stejně ohroženi i oni.
Polykač termitů
Hrabáč kapský (Orycteropus afer) připomíná ušaté prasátko s dlouhým čenichem. Je přes metr dlouhý a vážit může až 80 kg. Přesto se musí uživit tak drobnou kořistí, jako jsou termiti. Za jednu noc jich spolyká přes 50 tisíc. Termitiště hledá čichem, a když je rozhrabává, nozdry uzavře, aby mu do nich nevnikal prach. K nabírání pobíhajícího hmyzu mu slouží až 30 cm dlouhý lepkavý jazyk.
