Zvířata ve městě: Požírači odpadků

Zvířata ve městě: Požírači odpadků
Sdílej
 
Pokud vynecháme zoo, máte největší šanci spatřit živou lišku ne v lese, ale ve městě. A liška také není zdaleka jediná šelma, která se naučila využívat to, co města nabízejí ve velkém množství: Odpadky.

 

O tom, že liščí náklonnost k lidským odpadkům má dlouhou tradici – podle vědců začala už v době kamenné – si můžete přečíst v ábíčku číslo 24/2020. A lišky jsou přizpůsobivé, takže když moderní města začala ubírat prostor lesům, pružně se v nich zabydlely. Proslavené jsou tím zvláště ve Velké Británii, kde ve městech žijí už od 30. let minulého století. Žerou odpadky a ztrácejí plachost natolik, že se dokonce nechávají krmit od místních důchodců.

Popisek: Divoká liška se přišla najíst za lidmi

Důležité upozornění: Lišky přenášejí smrtelnou nemoc vzteklinu. Ve Velké Británii se vzteklina nevyskytuje, ale u nás ano. Snažit se ochočit a krmit divokou lišku by tedy byl velice špatný nápad! Populace městských lišek však vědci objevili i ve víc než stovce velkých měst po celé Evropě, Austrálii a Severní Americe.

Zvířata jako popelnicoví lupiči

Také další šelmy se postupně ve městech zabydlují a pokud najdou k snědku zbytek nějakého lidského jídla, určitě jím nepohrdnou. Opět v Británii tak už existují městští jezevci, městské kuny už máme i u nás, o čemž se mohl přesvědčit nejeden majitel auta, kterému v něm kuna přehryzala kabely.

Lišky ve městě: Nový domov divokých zvířat

Lišky ve městě: Nový domov divokých zvířat

V Asii žijí ve městech promyky, v Africe ženetky. Téměř dokonale se pak městskému prostředí přizpůsobili mývalové, kteří se ve velkých městech Severní Ameriky naučili i otevírat popelnice. Liška či mýval nebo ještě i šakal čenichající kolem popelnic člověka moc nevyděsí, ale když to samé dělají větší šelmy, je to na pováženou.

Popisek: Mývalové na městském obědě

Větší pořádek, méně šelem?

Velkých šelem ubývá a dá se říct, že panuje dobrá vůle je chránit, jenže potkat na dvorku třeba levharta (v Indii), pumu nebo kojota (Severní Amerika, ), je docela o strach. To samé platí o medvědech, kteří se také velmi zručně naučili dobývat do nádob na odpad. S nimi se potýkají i některé obce na Slovensku.

Mlsné šelmy: Problematický návrat baribalů

Mlsné šelmy: Problematický návrat baribalů

Jenže co s tím? Přirozené životní prostředí šelmám ubývá a odpadky jsou lákavé. Možná bychom alespoň mohli doufat, že riziko setkání s velkou šelmou lidi naučí větší pořádkumilovnosti.

Popisek: Leopardi v Bombaji

Prase v popelnici

Říkáte si teď, jaké máme štěstí, že u našich popelnic žádné zvíře, které by nás mohlo vystrašit, nepotkáme? Ne tak rychle. Pokud jde o velké šelmy, ty opravdu nehrozí. Zato tu máme v hojném počtu černou zvěř – divoká prasata. Jsou přemnožená a městského prostředí se rozhodně nebojí.

Potkat stádo divočáků přímo ve městě mohou už několik let například obyvatelé středočeského Mníšku pod Brdy. Divočáci v našich městech zatím hlavně přerývají trávníky a zahrady při hledání přirozené potravy. Je ale jen otázkou času, kdy objeví, že porazit popelnici je dobrý nápad. Koneckonců, v izraelském městě Haifa, které s nimi má podobný problém, se divoká prasata vyžírat odpadky z popelnic už naučila.

Problémy s černou zvěří: Přemnožená prasata míří do měst

Problémy s černou zvěří: Přemnožená prasata míří do měst

Antropauza: Co udělala pandemie koronaviru s divokými zvířaty

Antropauza: Co udělala pandemie koronaviru s divokými zvířaty

Divocí sousedé: Nešlápněte na levharta

Divocí sousedé: Nešlápněte na levharta

 

Články odjinud