Ačkoli psi hyenovití mohou samostatně lovit malou kořist jako jsou hlodavci a zajíci, jejich hlavní kořistí jsou antilopy, zebry a prasata bradavičnatá, které loví ve smečkách. Úspěšní jsou podle vědců ve víc než 60 % případů, což je o hodně víc než u lvů (27 až 30 %) nebo hyen (25 až 30 %).
Kýchající lovci
Lovecký styl psů hyenových je mezi šelmami ojedinělý, protože při něm nevyužívají především svou rychlost, sílu ani přepadávání kořisti ze zálohy. Lehkonozí, nesmírně vytrvalí psi ji jednoduše pronásledují tak dlouho, dokud nepadne vyčerpáním.
Lovící smečka je dokonale koordinovaná, dokonce se zdá, že se její členové společně předem rozhodnou, že se jde lovit. Dorozumívají se přitom kýchavými zvuky, které vznikají při prudkém výdechu v nozdrách.
Spolupráce je ale jen jedna část rovnice lovecké úspěšnosti psů hyenových. Tou druhou jsou jejich běžecké schopnosti, které se kromě lovu promítají i do „nomádského“ způsobu života. Smečka psů hyenových denně urazí asi 50 km a její teritorium má rozlohu 560 až 3000 kilometrů čtverečních.
Život v poklusu
Dalo by se tedy říct, že psi hyenoví tráví život v poklusu. A také mají jednu anatomickou zvláštnost. Pokud byste si prohlédli tlapku svého psa nebo například jeho předka vlka, zjistili byste, že má na přední končetině pět prstů včetně palce, který se nedotýká země.
U psa hyenového byste ale napočítali jenom čtyři prsty a žádný palec. Vědci se domnívali, že ztráta jednoho prstu souvisí právě s běžeckými schopnostmi a celkovým životním stylem psů hyenových. Za pravdu jim dává i zbrusu nová studie. Má to ale háček: Palec vlastně nechybí.
Zvláštní tlapky
Skupina vědců, která prozkoumala anatomii končetin psa hyenového, zjistila, že psi hyenovití mají zvláštní tlapky. Ačkoli na nich není žádný palec vidět, hluboko pod kůží se skrývá jeho zakrnělý kosterní zbytek. A že tenhle zbyteček kompletně přeorganizoval některé svaly, které jsou s palcem spojeny, a dal jim nové účely.
Současně vědci zjistili, že v zápěstí psů hyenových se nachází mohutný vaz, který funguje jako vzpěra a pomáhá pasivnímu ohnutí a opětovnému natažení přední nohy. Během přitlačení nohy k zemi tak vytváří jakýsi přídatný pohon, který zvyšuje vytrvalost a chrání zápěstní svaly před únavou.
Nejrychlejší psi
Díky své jedinečné stavbě tlapek jsou psi hyenoví rychlejší, jejich přední končetiny silnější a schopné dělat delší kroky. Což se při lovu štvaním bezesporu hodí. Anatomická přizpůsobení psů hyenových také zřejmě nejsou nijak mladou záležitostí. Z omezeného množství fosilií se zdá, že se od jiných psů a vlků oddělili v období pliocénu, tedy před asi 5 až 2,5 miliony lety. Krátce poté podle vědců ztratili svůj palec.
Flekaté šelmy
Psi hyenoví (Lycaon pictus) obývají suché otevřené oblasti jižní a východní Afriky. Existují však i smečky, které žijí v zalesněné oblasti a v horách. Párkrát byly dokonce spařeny na vrcholku nejvyšší africké hory Kilimandžára.
Jejich nápadné černo-hnědo-žluto-bílé skvrnité zbarvení je u každého zvířete jedinečné a slouží jako identifikační znamení. Psi se díky němu údajně poznají až na stometrovou vzdálenost.
Psi hyenoví jsou ohroženi vyhubením. Kromě „rozkouskování“ životního prostředí lidskou činností je ohrožují i zavlečené psí nemoci, jako je psinka. Jejich hlavními přirozenými nepřáteli jsou lvi.
