Před asi 2,5 miliony lety začali být lidé schopni lovit a zabíjet velké býložravce, čímž odstartovali celou kaskádu ekologických změn. Pro některé druhy, zejména býložravé a dravé příslušníky megafauny, byly tyto změny smrtící a vedly k jejich vyhnutí.
Na jiné však měla činnost lidských lovců pozitivní efekt. Příkladem mohou být malí predátoři – lišky obecné (Vulpes vulpes) a lišky polární (Vulpes lagopus). Mohou se velmi dobře živit lovem malých zvířat, ale přímo milují zbytky po větších predátorech včetně člověka, na kterých se přiživují téměř bez námahy.
Lišky a zbytky
Pohled na lišku, která někde na předměstí prohrabává popelnice, dnes není ničím výjimečným. Také vědecké studie prokázaly, že čím blíž žijí lišky k lidem, tím větší podíl jejich potravy tvoří zbytky našeho jídla.
Otázkou však je, jak hluboko do minulosti náklonnost lišek k lidským odpadkům vlastně sahá? Začala v době výstavby prvních měst? Spolu se začátky zemědělství? Nebo ještě dříve?
Aby na ni odpověděli a zároveň lépe pochopili vliv pravěkých lidí na ekosystémy, prozkoumali vědci kosti lišek, které žily v pohoří Švábská Jura v jihozápadním Německu před více než 42 až 30 tisíci lety. Tento časový rámec pokrývá hned tři významné lidské kultury – neandrtálce a moderní lidi z kultur aurignacien a gravettien.
Liška soba neuloví
Čím se pravěké lišky živily, zjišťovali vědci podle izotopů dusíku 15N v bílkovině kolagenu z jejich kostí. Na nalezištích starších než 42 tisíc let, kdy Švábskou Juru řídce obývali neandrtálci, byla potrava lišek stejná jako u jiných místních predátorů. Jinými slovy: Přítomnost neandrtálců potravní chování lišek nijak zvlášť neovlivňovala.
Situace u mladších nalezišť, kdy už se v pohoří zabydleli moderní lidé z kultur aurignacien a později gravettien, vypadala jinak – převažující potravou lišek se stali sobi. Příliš velká zvířata na to, aby je liška ulovila, zato oblíbená kořist lidských lovců.
Naznačuje to, že po příchodu moderních lidí se lišky z lovu malých hlodavců a přiživování se na kořisti vlků a medvědů přeorientovaly na pojídání zbytků toho, co ulovili lidé.
Střídání lidských druhů
Závislost lišek žijících v blízkosti člověka na lidské stravě tak přinejmenším ve střední Evropě sahá až do doby, kdy roztroušené populace neandrtálců střídaly početnější skupiny moderních lidí. A přinejmenším stejně tak dlouho moderní lidé ovlivňují své ekosystémy.
Potravní chování pravěkých lišek:
3 pravěké lidské kultury
Neandrtálci
Vymřelý druh Homo neanderthalensis žil před přibližně 300 až 30 tisíci lety v Eurasii. Ve střední Evropě se živili hlavně lovem velkých zvířat, jejich technologie výroby zbraní a kamenných nástrojů byla podle nových výzkumů srovnatelná s moderními lidmi.
Moderní člověk - Aurignacien
Evropská kultura moderních lidí Homo sapiens z období před přibližně 38 až 26 tisíci lety. Vyráběli kamenné i kostěné nástroje, zanechali po sobě překrásné jeskynní malby.
Moderní člověk - Gravettien
Evropští moderní lidé z období před asi 33 až 22 tisíci lety. Vyráběli nástroje z kamenů, kostí i parohů, slavné jsou ženské sošky, jako je Věstonická venuše, otisky rukou v jeskyních a rytiny zvířat.
