Poslední mamuti, přežívající na ostrově v arktickém Beringově moři, vyhynuli docela nedávno, asi před 4000 lety, kdy už v Egyptě vyrůstaly pyramidy. Existence mamutí rodiny však začala velice dlouho předtím – asi před 5 miliony lety, kdy se vývojová větev mamutů oddělila od linie indických slonů.
Nejstarší DNA
Fosilií mamutů je docela dost a některé z těch mladších dokonce obsahovaly molekuly DNA, díky nimž si vědci mohli počíst v genomu vůbec posledních zástupců mamutů – ikonických kolosů doby ledové mamutů srstnatých. Teď se jim ale dostal do rukou i 1,2 milionu let starý genom jiného mamuta. Ten zároveň představuje i vůbec nejstarší přečtenou DNA, která o půl milionu let překonala dosavadního rekordmana, asi 700 000 let starý genom koně.
DNA z mamutích stoliček
Koňský a mamutí genom však mají společného víc než jen obrovské stáří. DNA v jejich pozůstatcích přežila díky tomu, že se nacházela ve věčně zmrzlé půdě, takzvaném permafrostu. V případě koně se permafrost nacházel v kanadském Yukonu, v případě mamutů na Sibiři.
V roce 1970 tu byly objeveny kosti, stoličky a kly tří mamutů, kteří žili před 1,2 miliony let, 1 milionem let a 700 tisíci lety. Švédští genetikové spolu s kolegy z jiných zemí (na výzkumu se podílela i slovenská evoluční bioložka Patricia Chrzanová Pečnerová) nyní zkusili ze zubů získat a přečíst vzorky genetického materiálu – a uspěli.
Překvapivá linie
A co ukázala analýza genomu všech tří mamutů? Ten nejmladší, 700 tisíc let starý jedinec je jeden z nejstarších známých jedinců mamuta srstnatého. Prostřední, 1 milion let starý mamut pak zřejmě patří k prapůvodní populaci srstnatých mamutů.
Obrovským překvapením pak byl nejstarší, 1,2 milionu let starý mamut. Patří totiž k dosud neznámé linii, která podle vesnice nedaleko místa nálezu dostala jméno Krestovka. Od mamutů srstnatých se mimo jiné lišila tím, že postrádala typická přizpůsobení chladnému podnebí, jako je dlouhá srst a bohatá ložiska izolačního tuku.
Mamutí kříženci
Od ostatních sibiřských mamutů se Krestovka oddělila asi před 2 miliony let. Až dosud přitom vše nasvědčovalo tomu, že v té době žil na Sibiři jen jediný druh – mamut stepní, předek mamutů srstnatých a mamutů kolumbuských.
Zajímavé také je, že Krestovka před asi 1,5 milionu let vstoupila do Severní Ameriky a zkřížila se tu se zdejšími mamuty kolumbuskými. Mamuti kolumbuští tak byli zřejmě kříženci, protože jejich genom z jedné poloviny tvořily geny Krestovky a z poloviny druhé geny mamutů srstnatých.
Nejstarší přečtená DNA tak nejen vytvořila nový rekord a významný milník, ale také poodhalila spletitosti evoluce mamutů.
