Australská Velká útesová bariéra je vůbec největší, navíc ostře sledovaný korálový útes. Dalo by se tedy předpokládat, že v jeho okolí nebude moc věcí, o kterých by vědci nevěděli. Natož pak, aby přehlédli enormní, oddělené korálové útesy prakticky na jejím okraji. Jenže právě to se stalo.
Sedm oddělených korálových útesů
Na konci loňského roku objevili vědci při 3D mapování mořského dna, že ve vzdálenosti asi 130 km severně od Velké útesové bariéry leží několik takzvaných oddělených útesů – takových, které nejsou její součástí, ale vystupují přímo z mořského dna.
Šest z nich bylo zmapováno v 19. století. Patří mezi ně i ten, který tvoří korálový ostrůvek Raine, světově nejdůležitější hnízdiště mořských želv karet obrovských (Chelonia mydas).
Ten sedmý však až dosud unikal veškeré pozornosti. Jeho základna je široká 1,5 km a na výšku útes, který nám připomíná spíš věž, měří víc než 500 metrů – je tedy vyšší než slavný newyorský mrakodrap Empire State Building. Vrchol útesu leží asi 40 metrů pod hladinou moře.
Streamování objevů
Objev korálového útesu s výškou mrakodrapu je první svého druhu po víc než 120 letech. Tým vědců vedený doktorem Robinem Beamanem z australské Univerzity Jamese Cooka na palubě výzkumné lodi Falkor, kterou provozuje americký Schmidtův institut pro výzkum oceánů, „korálovou věž“ nejen objevil, ale s pomocí podvodního robota jménem SuBastian také filmoval a záznamy živě streamoval na YouTube a webových stránkách Schmidtova institutu pro výzkum oceánů.
Neznámé nové druhy?
Na nahrávkách je patrné, že korálový útes – jehož nejstarší části jsou podle vědců staré 20 milionů let – kypí životem. Na vrcholku, který je široký jen 300 až 50 metrů, je vidět zdravou populaci žraloků a množství ryb.
Dá se také předpokládat, že mezi živočichy, které robot nafilmoval a kteří zatím čekají na identifikaci, bude i pár dosud neznámých druhů. Oddělené útesy totiž ze své podstaty fungují jako samostatné ekosystémy, které od ostatních útesů odděluje velká masa vody. A tato částečná izolace zvyšuje šance na vznik nových druhů.
Nejdelší živočich na zemi
Korálový útes vysoký jako mrakodrap není jediným letošním objevem, na kterém se podílel Schmidtův institut pro výzkum oceánů.
Během 12 měsíců dlouhého průzkumu australských moří vědci mimo jiné v kaňonu Ningaloo u západní Austrálie nafilmovali trubýše rodu měchýřovka (Apolemia, na obrázku). Na délku mohl měřit asi 120 metrů, což z něj dělá nejdelšího pozorovaného trubýše a pravděpodobně i nejdelšího živočicha na Zemi.
Každý trubýš je ve skutečnosti kolonie jedinců, kteří zastávají různé funkce – někteří slouží jako plovací vaky, jiní obstarávají trávení potravy nebo pohyb. Množí se pučením a nové polypy se neoddělují, ale zůstávají spojené se svými rodiči.
