Záhadné kroužení v moři: Odhalené tajemství mořských živočichů

Mořští živočichové žijí v trojrozměrném prostředí. Jakým způsobem ho skutečně využívají, zjistili vědci teprve nyní. Díky moderním multifunkčním přístrojům, které jim dovolily sledovat pohyb některých mořských živočichů ve všech třech rozměrech současně.

Až donedávna mohli vědci studovat pohyb mořských obratlovců jen omezeně. Satelity jim pomohly sledovat, jaké vzdálenosti jsou schopni uplavat a kde žijí. Za pomoci tlakoměru pak měřili hloubku, do jaké se ponoří.

Obě tato měření jsou ale dvojrozměrná. Teprve modernější multifunkční přístroje dovolily sledovat pohyb některých mořských živočichů ve všech třech rozměrech současně.

25+: Nejohroženější želvy světa

Želvy s 3D snímačem

Výzkum vědců z tokijské univerzity byl původně zaměřen na orientační schopnosti mořských želv karet obrovských. Tři dospělé samice připravené klást vejce vybavili 3D snímačem a vypustili je v určité vzdálenosti od místa, kam je připlouvají klást.

Želvy překvapivě nezvolily nejkratší přímou trasu, ale pohybovaly se v kruzích. Vědci sledující v laboratoři záznamy ze snímačů nevěřili vlastním očím – želvy neměnnou rychlostí plavaly do kruhů o stále stejném průměru jako nějaké stroje.

Žraloci i savci

Výzkum byl následně rozšířen. Otázkou bylo, zda se podobným způsobem nepohybují i další mořští obratlovci. Japonští výzkumníci se spojili s kolegy z celého světa, kteří při studiu velkých mořských obratlovců používají 3D snímače.

A zjistili, že želvy zdaleka nejsou jediným druhem, který dává před úspornějším přímým pohybem přednost plavání do kruhu. Stejný kruhový pohyb byl zaznamenán např. u žraloků tygřích a obrovských, u tučňáků patagonských, lachtanů antarktických a kytovců vorvaňovců zobatých.

Proč krouží?

Kroužení je energeticky náročnější, zvířata tak pro něj musejí mít opravdu dobrý důvod. Jak se podle pozorování zdá, jde ve většině případů o chování související s lovem. Žraloci tygří kroužili především v místech s dostatkem potravy.

Zakroužili až 30krát, udržovali přitom stálou hloubku a průměr kruhu přitom byl přibližně 9 m. Hledání potravy ale není jediným důvodem, může to být i způsob námluv či komunikace. Což dokládá záznam samce žraloka tygřího, který kroužil kolem samice, se kterou se chtěl pářit.

Ohrožený obr: Žralok, který nekouše

Bublinková síť

Kroužení spojené s lovem vědci zaznamenali i u žraloků velrybích, s hledáním kořisti nejspíš souvisí kroužení tučňáků patagonských a lachtanů antarktických. Oba druhy zpočátku krouží na hladině, odkud kořist vyhlížejí, pro tu pak zamíří do hloubky.

Již dlouho známé je kroužení keporkaků, kteří se živí drobnými hejnovými rybkami. Při lovu plavou kolem hejna ve stále těsnějších kruzích a vypouštějí vzduchové bubliny. Vytvoří tak kolem ryb jakousi bublinovou síť, která jim nedovolí uniknout.

Magnetické pole

Kroužení ale může mít i jiný důvod. Sledované mořské želvy mířící k místu, kde každoročně kladou vejce, plavaly do kruhu, aniž by se živily. A čím blíž byly ke svému cíli, tím intenzivněji kroužily – jedna z nich se takto otočila 76krát.

Vědci si všimli, že se takto chovaly nejčastěji v případech, kdy potřebovaly změnit nebo upravit směr. Je proto velmi pravděpodobné, že jim kroužení slouží k navigaci podle magnetického pole, které tímto způsobem zaměřují. Ostatně podobným kroužením kalibrují své navigační přístroj i ponorky.

Nejen kruhy

Způsob kroužení i hloubka, v jaké se odehrává, se u jednotlivých druhů liší. Nejde vždy o kruhy v horizontální rovině a často nejsou ani uzavřené. Tvoří spíš jakousi šroubovici nebo se – jako v případě želv – posouvají.

Vorvaňovci se z hlubin, kde loví, vracejí k hladině ve spirále, opačný pohyb potápějících se rypoušů severních vědci přirovnali k padajícímu listu. Soudí, že i těmto druhům slouží ke sledování magnetického pole.

Ale všechno jsou to stále jen domněnky, které bude nutné potvrdit a upřesnit dalšími výzkumy. Navíc je možné, že mnohdy půjde o kombinací více důvodů – třeba hledání kořisti a současně i orientaci.