Tornádo je vzdušný vír, který začíná v základně bouřkové oblačnosti a dotýká se země, kde páchá škody. Pokud se vír země nedotkne, hovoříme o takzvané trombě. Tornádo je spojeno s bouřkou, které říkáme supercela. Každá bouřka je tvořena vzestupným a sestupným proudem. Vzestupný proud je tvořen teplým vzduchem a dodává bouřce energii, zatímco proud sestupný je ochlazen srážkami a padá směrem dolů.
Vznik tornáda
U supercelární bouřky vzestupný proud rotuje, točí se kolem své vlastní osy. V případě tornáda se tento vzestupný proud zužuje, zesiluje a postupně se blíží k zemskému povrchu. Ale aby to nebylo jednoduché, tornáda nevznikají pouze na supercelárních bouřích, mohou se tvořit také na bouřkách, jejichž vzestupný proud nerotuje za předpokladu, že jsou podmínky v atmosféře ideální. Teorií ohledně vzniku tornáda je několik a neustále se upravují a vymýšlí nové. Je toho ještě spousta, co o tornádech nevíme.
Tornádo na Moravě
Atmosférické podmínky pro vznik silných bouří byly uplynulý týden ideální téměř na celém území jižní Moravy. Od jihu k nám proudil velmi teplý vzduch a nad Českou republikou se vlnila studená fronta. Vítr směrem od zemského povrchu měnil svůj směr, a to od severovýchodu po jihozápad. Meteorologové dokáží odhadnout, ze které bouřky se tornádo může spustit, jeho vlastní vznik je však v podstatě náhoda, která v tomto případě byla nešťastná, neboť tornádo zasáhlo obydlenou oblast.
Jelikož bylo tornádo na Hodonínsku a Břeclavsku spojeno se supercelární bouří, kopírovalo prakticky její dráhu, případně pouze s mírnými odchylkami. Bouřky se řídí podle proudění větru v troposféře, té nejspodnější vrstvě atmosféry, ve které probíhají veškeré jevy počasí, jež známe.
Rychlost až 331 km/h
Aktuálně probíhají průzkumy jak pozemní, tak ze vzduchu, a to za účelem zjistit přesný rozsah tornáda na Moravě a jeho intenzity. Dráha, kterou tornádo urazilo, byla předběžně stanovena na 26 km a bude se nadále upřesňovat. Intenzita tornáda byla prozatím stanovena jako F3.
Jedná se o klasifikaci z Fujitovy stupnice, která na škále od F0 po F5 hodnotí rychlost větru spojenou s tornádem a následné škody, které způsobí. U klasifikace F3 jde o rychlost větru od 254 po 331 km/h. Tornádo o síle F3 způsobuje velké škody na zástavbě, odnáší střechy, vytrhává stromy i s kořeny, zvedá automobily ze země a vrhá je po okolí.
Tornáda v Česku a ve světě
U nás můžeme roční počet tornád spočítat na prstech jedné ruky, případy se liší podle toho, jak často se v daném roce vyskytnou podmínky pro jejich vznik a jak vysoká je šance, že je člověk zdokumentuje.
V Evropě se roční výskyt tornád odhaduje na 483, což vyplývá z výzkumu, který byl prováděn mezi lety 2006 a 2013. S tím, jak se klima otepluje, je v atmosféře více energie pro vznik bouřek. Předpokládá se, že budou extrémní projevy počasí přibývat, avšak nelze říct, že se to bude týkat přímo zvýšeného výskytu tornád.
Nejničivější tornádo
Nejčastěji se tornáda vyskytují v takzvané tornádové aleji ve Spojených státech amerických, v páse zhruba od státu Texas na jihu po Jižní Dakotu na severu. Může za to poloha těchto států, kdy od jihu proudí velmi teplý a vlhký vzduch z Mexického zálivu a setkává se se suchým a chladným vzduchem z Kanady. Setkání těchto dvou vzduchových hmot způsobí vznik frontálního rozhraní, na kterém vznikají četné supercelární bouře, se kterými jsou tornáda spojená.
Nejničivější tornádo v historii zasáhlo město Joplin ve Spojených státech amerických, kde se finanční škody na majetku odhadují na 3,18 miliard amerických dolarů. Nejtragičtější tornádo však nezasáhlo Spojené státy americké, ale Bangladéš v roce 1989. Jeho řádění si bohužel vyžádalo smutných přibližně 12 tisíc obětí na životech.
Kam se schovat?
Dá se vůbec před tornádem ochránit? Jelikož valnou většinu zranění způsobují létající předměty a padající struktury domů, je nejbezpečnější se schovat buďto do sklepa, či do nejsilněji postavené části domu, což bývá například koupelna. Rovněž je důležité nestát u oken, hrozí jejich rozbití a následné poranění létajícími střepy.
Ve Spojených státech amerických existuje integrovaný výstražný systém, který před výskytem tornáda varuje. Je však třeba jej nejprve potvrdit, a to buďto meteorologem pomocí dálkových měření jako je například meteorologický radar, či lovcem bouří, který tornádo spatří v terénu. U nás tento systém neexistuje, neboť jsou silná tornáda velmi vzácná.
