Dinosauři vládli souši víc než 150 milionů let, ale jako skupina nebyli nijak zvlášť druhově bohatí. Což platí víc pro dravé teropody než býložravé druhy. Další zvláštností je pak velikostní skladba teropodů, kteří žili bok po boku.
Když se podíváte na nějaký současný ekosystém, obvykle v něm najdete savčí predátory několika různých velikostí. Kupříkladu v africké savaně žijí a loví malé šelmy, jako jsou promyky, malé kočky a psi ušatí, stejně jako ty středně velké, kterých je nejvíc – šakalové, psi hyenoví, hyeny, gepardi, rys karakal a další. Největší šelmy představují levharti a lvi. V druhohorních ekosystémech ale byla situace úplně jiná.
Dinosaurus mezi psem a lvem
Kdybyste se dostali do nějakého křídového ekosystému, dejme tomu Severní Ameriky, měli byste kolem sebe dvě velké skupiny teropodů – malé, kteří v dospělosti vážili méně než 60 kg, a velké až obří „megateropody“ jako byl Tyrannosaurus rex, kteří dosahovali hmotnosti mezi jednou a osmi tunami.
Středně velcí teropodi, kteří by vážili pár set kilogramů, by tu prakticky chyběli. Jako kdybyste šli do savany a neviděli nic, co by bylo velikostně mezi psem ušatým a lvem, říká k této mezeře Katlin Schroederová z Univerzity v Novém Mexiku.
Stejně zvláštní je i pohled na druhovou rozmanitost teropodů. Obvyklé je, že menších druhů predátorů je v ekosystému víc než těch velkých. Jenže mezi teropody bychom největší druhovou rozmanitost našli naopak mezi velkými až obřími druhy.
Od kočky k autobusu
Vysvětlení velikostní mezery mezi teropody se nabízí: Jakkoli byli v dospělosti gigantičtí, všichni přicházeli na svět z relativně malých vajec. I čerstvě vylíhlé mládě obřího druhu, který byl v dospělosti velký jako autobus, tak bylo velké přibližně jako domácí kočka.
Rychle však rostlo, a jak se postupně zvětšovalo, měnilo i druh kořisti. Když dosáhlo teenagerského věku, lovilo to, co by jinak lovili středně velcí teropodi, a zaplnilo tak jejich roli v ekosystému.
Aby tuhle teorii otestovala, shromáždila Katlin Schroederová údaje o 43 různých dinosauřích společenstvích ze všech kontinentů, která existovala v celkem 136 milionů let dlouhém úseku druhohor a jejich součástí bylo víc než 550 dinosauřích druhů.
Střední váha
Katlin Schroederová si v každém společenství rozdělila dinosaury podle hmotnosti a typu potravy a prozkoumala počet malých, středních a velkých až obřích druhů. Odhalila tak, že tam, kde byli přítomni megateropodi, se střední váhová kategorie teropodů s hmotností 100 až 1000 kg prakticky nevyskytovala.
Tato mezera mezi malými druhy a megateropody existovala bez ohledu na to, kdy nebo kde dinosauři žili. Byla však menší v období jury (před 200 až 145 miliony let) než v křídě (před 145 až 65 miliony let), kdy megateropodi vytvořili své vrcholné formy, jako byl Tyrannosaurus rex nebo Abelisaurus.
Masové hroby dinosaurů
Dalším krokem bylo zjistit velikost nedospělých megateropodů a určit počty, v jakých se ve společenstvích mohli vyskytovat. K určení velikosti využila Katlin Schroederová takzvané růstové prstence na příčných řezech dinosauřími kostmi, z nichž se dá vyčíst věk jako z letokruhů ve dřevě stromů.
Mimo jiné z nich vyplynulo, že růst nebyl rovnoměrný: Když měli málo potravy, zabrzdil. A jakmile období nedostatku pominulo, začal mladý megateropod zase rychle růst. Zastoupení nedospělých jedinců v populaci pak umožnily stanovit masové dinosauří hroby, v nichž následkem nějaké náhlé katastrofy pohromadě leží kostry mnoha jedinců různého stáří.
Hladoví teenageři
Získanými daty Katlin Schroederová nakrmila matematické modely. Když do nich jako zvláštní kategorii zahrnula nedospělé megateropody, velikostní mezera se rázem zaplnila a dinosauří společenství vypadala přesně tak, jak jsme zvyklí.
„Teenageři“ megateropodů v nich plnili roli, která by jinak připadla středně velkým druhům teropodů. Ti ovšem neměli šanci – mladí rychle rostoucí a bezpochyby velmi hladoví megateropodi je vytlačili.
Dinosauří mezera
Nahoře je příklad současného ekosystému afrických savan, v němž žijí savčí predátoři všech velikostí. Naproti tomu mezi dravými dinosaury v období křídy je mezera mezi malými druhy teropodů (do 60 kg) a megaterapody, jejichž hmotnost přesahovala jednu tunu.
Středně velcí teropodi chybí – jejich roli v ekosystému plnili ještě nedospělí megaterapodi. Všimněte si i poměru velikosti dospělce a mláděte u lvů a megateropodů, jako je křídový Tyrannosaurus rex a jurský Allosaurus.
Pachatel: Mladý tyranosaurus
Ačkoli mladí tyranosauři ještě nedokázali drtit kosti velkých býložravců a rvát jim velké kusy masa, tak i oni byli zřejmě schopni napadnout velkého býložravého dinosaura. Naznačuje to dva roky starý popis ocasního obratle, který patřil kachnozobému edmontosaurovi. Dospělý Edmontosaurus měřil až 12 metrů a vážil víc než 7 tun.
Pokousaný Edmontosaurus
Ocasní obratel má v sobě tři velké otvory ve tvaru V – stopy po kousnutí nějakého predátora, kterých si všiml paleontolog Joseph Peterson z Oshkoshské univerzity v americkém Wisconsinu. Vylučovací metodou došel k tomu, že viníkem je ještě nedospělý jedinec druhu Tyrannosaurus rex.
V oblasti, v níž pokousaný edmontosaurus žil, spolu s ním žilo poměrně málo predátorů. Buď byli příliš malí jako třeba Velociraptor, nebo – což se týká například krokodýlů – byli dost velcí, ale jejich zuby by zanechaly úplně jiné otisky. Dospělý T. rex by zase v obratli zanechal mnohem větší díry. Jediným predátorem, u kterého tvar i velikost otisků zubů seděly, byl nakonec právě mladý tyranosaurus ve věku 11 až 12 let.
