Než lovec bouřek vyrazí do terénu, studuje výstupy z numerických modelů. Několik dnů předem se snaží zjistit, kde a kdy se bouřky vyskytnou, jak budou silné a jaké nebezpečné jevy je mohou doprovázet. Sleduje především teplotu vzduchu, vlhkost, obecný stav atmosféry - například výskyt velkého rozdílu teplot ve formě studené fronty, množství dostupné energie, kterou bouřky mohou čerpat nebo třeba střih větru.
Jaká bouřka bude?
Sílu bouřky je možné poznat díky střihu větru. Vyjadřuje, jestli vítr zrychluje nebo mění svůj směr s přibývající výškou. Každá bouřka má svůj vzestupný proud, který je zdrojem její energie a proud sestupný, který je ochlazen padajícími srážkami, například deštěm a kroupami.
Pokud je střih větru slabý, bouřka prakticky stojí na místě a sestupný proud ji pomalu a doslova udusí studeným vzduchem. Bouřka, která vznikne v prostředí se silným střihem větru je unášena a je schopna si vtok teplého a vlhkého vzduchu udržovat po mnohem delší dobu.
Čekání na bouřku
Lov bouřek si většina z nás nejspíš spojí s výletem přímo do jádra bouřky. Tomu se však absolutní většina lovců vyhýbá, protože je to příliš nebezpečné. Čekají ideálně na místech s dalekými vyhlídkami, jako jsou například rozhledny.
Je však třeba dbát na bezpečí a nestát přímo na rozhledně, pokud je bouřka již blízko. Obecné pravidlo bezpečnosti říká, že pokud je slyšet hrom, stoupá riziko zásahu bleskem. Občas se však může stát, že blesky cestují na vzdálenosti až 20 km a více.
Lovci bouřek v akci
Ještě před akcí by měl mít lovec vybranou únikovou cestu, kdyby se náhodou bouřka příliš přiblížila. Zatímco je bezpečně blízko, fotí a sleduje, jak se bouřka vyvíjí: Jakým směrem postupuje a pokud možno si porovnává její sílu s údaji, které nastudoval z numerických modelů. Běžně se stává, že se loví bouřky ve večerních a nočních hodinách a domů se vrací třeba nad ránem.
Video: Úlovek lovce bouřek Matěje Gréka, autora článku
Lovci bouřek v USA
V Česku loví bouřky hlavně amatérští fotografové. U nás zatím neexistuje profesionalizovaná síť, jak je tomu např. v USA, kde posílají lovci informace o pozorovaných bouřkách přímo meteorologickým úřadům.
Jsou vybaveni speciálními přístroji, jako například pojízdnými meteorologickymi radary, a dokážou na několik minut dopředu odhadnout, zda se z bouřky třeba vytvoří tornádo. Pokud se tak stane, dávají ihned vědět příslušným úřadům a ty následně vydají varování.
V České republice roste počet amatérských organizací a sdružení, které se bouřkami a jejich lovem zabývají. Na sítích diskutují, sdílí své zážitky, fotky a videa. Mezi nejznámějšími je u nás Amatérská meteorologická společnost (AMS) a Czech Thunderstorm Research Association (CTRA), tedy Česká asociace pro výzkum bouří.
