Západoafričtí kočkodani bělonosí (Cercopithecus nictitans) patří mezi hodně upovídané opice – mají mimořádně rozvinutou a bohatou hlasovou komunikaci. Kromě běžných „rozhovorů“ mezi jednotlivými členy tlupy v ní hrají významnou roli specifické zvukové signály, které varují ostatní před blížícím se nepřítelem, jakým je třeba levhart.
Falešný levhart
A právě tyto varovné hlasy se rozhodli prostudovat vědci z mezinárodní ochranářské organizace WCS (Wildlife Conservation Society). Zajímalo je, jak se liší varovné hlasy samců a samic a jak na ně opačné pohlaví reaguje. Nemohli samozřejmě studovat chování několika kočkodaních tlup (celkem jich sledovali 19) při setkání s opravdovým levhartem. Levharta proto v pokusech představoval jeden z vědců, který se plížil pralesem v přestrojení za tuto velkou kočku.
Samice kočkodanů v ohrožení
Tlupa kočkodanů sestává obvykle z několika samic, jejich mláďat a jednoho vůdčího samce. Samice s mláďaty se drží při sobě, ale samci se samotářsky toulají v okolí, většinou mimo jejich dohled. Při pokusech se „levhart“ plížil ke skupině samic a dbal, aby ho skutečně zahlédly jen ony. Ty při jeho spatření okamžitě spustily pokřik, jímž přivolávali samce, aby jim přišel na pomoc.
Samec ochránce
Přestože samec levharta neviděl, na volání svých partnerek, které pečují o mláďata a jsou proto zranitelnější, zareagoval. Během několika minut přispěchal a začal pátrat po nepříteli. Dokud levharta sám nezahlédl, držel se se samicemi ve výšce a připojil se k jejich varovnému pokřiku vlastním specifickým hlasem, který vědci popsali jako „pyow“. Samice v tomto případě svůj hlasový projev nijak nezměnily a ve svém varovném křiku pokračovaly.
Prozrazená šelma
Teprve když samec levharta zahlédl, začal se ozývat odlišným hlasem, který vědci popisují jako „kek“. To je pro samice signál, že samec o levhartovi ví a je připraven je bránit. Zmlknou a i s mláďaty se ukryjí do bezpečí. Samec naopak vyráží „do boje“ – z výšky 20 m sestoupí nad šelmu do pětimetrové výšky a začne ji zastrašovat: Třese nad ní větvemi, láme je a hází po ní. Levhart, který se při lovu spoléhá na překvapivý útok ze zálohy, pochopí, že je prozrazen a lov vzdá.
Nový objev
Výstražný hlas „kek“, po němž následuje okamžité zastrašování a obtěžování levharta, zaznamenali vědci v tomto výzkumu vůbec poprvé. Přestože již dříve pokusy s levharty dělali. V nich však používali statický model, levhart se nepohyboval. Kočkodani tímto nově zaznamenaným zvukem reagovali teprve na šelmu v pohybu. Vědci si však nejsou jistí, zda nejde o místní nářečí, jímž se ozývají pouze kočkodani v této oblasti.
Výběr partnera
Samci kočkodanů jsou na rozdíl od samic vybaveni rezonančním hrdelním vakem, ozývají se proto mnohem hlasitěji. Síla jejich hlasu neslouží jen k varování a zastrašování nepřátel. Vědci jsou přesvědčeni, že hraje roli i při výběru partnera: Samice si za otce svých potomků vybírají samce, který má nejsilnější hlas a který jeví největší ochotu je bránit.
Jediná ZOO na světě
Za posledních 20 let zmizelo z přírody přes 50 % kočkodanů bělonosých. Ti přitom patří ke klíčovým druhům ekosystému: Jako plodožravý druh roznášejí semena stromů a starají se tak o obnovu pralesa. O jejich vzácnosti vypovídá i to, že v Evropě je chovají pouhé tři zoologické zahrady. Od roku 2015 k nim patří Safari park ve Dvoře Králové. Do dnešních dnů se tu narodila již čtyři mláďata, to poslední v prosinci 2020. Jde o mimořádný úspěch, protože je to jediná zoo na světě, která kočkodany bělonosé rozmnožuje.
