Nebojte se, dravý vačnatec ďábel medvědovitý nevyhynul úplně. Původně žil na celém australském kontinentu, ale jeho osudem se stali divocí psi dingové, kteří přišli do Austrálie spolu s prvními lidmi. Vysoce organizované šelmy loví ve smečkách, primitivnější vačnatci jim nemohli konkurovat a postupně vyhynuli. Dingové ale nepronikli na ostrov Tasmánie a ten se tak stal posledním útočištěm ďáblů.
Ďábel ohrožený vyhynutím
V Tasmánii se ďáblům i přes pronásledování farmáři, kteří je považovali za škůdce, dařilo. To se změnilo v posledním desetiletí minulého století: V populaci ďábla medvědovitého se začala šířit nakažlivá rakovina tváře, která vždy končí smrtí zvířete. Během několika let vyhubila až 90 % veškeré populace ďáblů v Tasmánii. V současné době žije ve volné přírodě posledních asi 25 tisíc jedinců a jsou ohroženi vyhynutím.
Návrat ďáblů na kontinent
Ve snaze o záchranu druhu začaly místní ochranářské organizace zakládat chovy zdravých jedinců v zajetí. Ďáblům se v záchranných chovech dařilo a úspěšně se množili. To vědce motivovalo k tomu, aby se pustili do odvážného projektu – začali připravovat návrat ďáblů medvědovitých zpět na kontinent, kde by vytvořili populaci oddělenou od té tasmánské. Během desetileté přípravy studovali požadavky ďáblů na prostředí, jejich způsob života a rozmnožovací strategii.
Nový domov
V roce 2020 byly všechny přípravné práce dokončeny a 26 dospělých ďáblů putovalo do chráněného území v Národním parku Barrington Tops severně od největšího australského města Sydney. Celé území jejich nového domova bylo oploceno a zbaveno nepůvodních druhů živočichů i škodlivých rostlin. Je v něm zakázána automobilová doprava, protože mrchožraví ďáblové často hynou na silnicích, kde se živí sraženými zvířaty. Důležitý byl výběr nepříbuzných a dokonale zdravých jedinců. Bylo mezi nimi i sedm oplozených samic.
Vypusťte ďábla!
Přestože byli ďáblově vypuštěni do oplocené rezervace, žijí tu ponecháni sami sobě. Vědci je pouze pozorují z povzdálí a sledují je za pomoci obojků s vysílačkami a fotopastí. Brzy se ukázalo, že se všichni životu ve volné přírodě skvěle přizpůsobili. A první úspěch na sebe nenechal dlouho čekat – v květnu se tu po 3 tisících letech narodilo prvních sedm mláďat ve volné přírodě! Vědci věří, že by jich mohlo být ještě víc, předpokládají, že by se jich v tomto roce mohlo narodit až 20.
Další plány, další druhy
Úspěch vědce povzbudil. Během následujících dvou let chtějí do oblasti vypustit další dvacítku ďáblů. A nejen to. Ďáblové jsou jedním ze sedmi klíčových druhů australského ekosystému. Regulují počty zdivočelých koček a nepůvodních lišek, čímž chrání původní faunu. Velkou část jejich potravy tvoří mršiny, takže čistí krajinu a zabraňují šíření nemocí. V budoucnu by vědci chtěli podobným způsobem vracet do volné přírody i zbývajících šest vyhynutím ohrožených klíčových druhů: kunovce tečkované, klokany skalní a klokany parmy, klokánky rudohnědé a krysí a bandikuty krátkonosé.
Z Tasmánie do Prahy
Ďábel medvědovitý (Sarcophilus harrisii) je ikonickým zvířetem Tasmánie a dlouhá léta byl jeho vývoz ze země zakázán. Výjimkou se stala kodaňská zoo, která dostala ďábly přímo z Tasmánie darem. A protože se jim dařilo a začali se množit, putovali v roce 2017 ďáblové do dalších tří evropských zoologických zahrad. Na konci roku 2019 byla kvůli posílení genetické rozmanitosti ďáblů v evropských chovech dovezena přímo z Tasmánie další čtyři zvířata. A ne jen tak někam – můžete je vidět v expozici Darwinův kráter v Zoo Praha.
