Kdybyste zalistovali Kosmovou Kronikou českou, našli byste i tento zápis z roku 1119: „Dne 30. července ve středu, když se již den chýlil k večeru, prudký vichr, ba sám satan v podobě víru, udeřiv náhle od jižní strany na knížecí palác na hradě Vyšehradě, vyvrátil od základů starou, a tedy velmi pevnou zeď.“ Líčení pokračuje dalšími popisy zkázy, která ten den postihla Prahu, ale pro nás je důležitá ta zbořená hradní zeď.
Nejsilnější tornádo v české historii
Schopnost strhávat pevné zdi se totiž připisuje tornádům o síle F3 a vyšší (podrobnosti níže v boxíku Síla tornád). Vědci se zcela neshodli, jestli tornádo, které Kosmas tak výstižně popsal, bylo F3 nebo F4.
Podobně silné ale zřejmě bylo i tornádo, které ve čtvrtek 24. června 2021 zasáhlo jižní Moravu a které je zřejmě vůbec nejničivějším, jaké kdy naše území postihlo. A které přineslo zpravodajské záběry, jaké bychom čekali spíš z tornády proslulého Středozápadu Spojených států než z vesnic na Hodonínsku a Břeclavsku.
Tornáda jsou totiž u nás vzácná. A i když se jich v některých letech pár vyskytne, bývají naštěstí slabá a většinou nezpůsobí větší škody než očesané větvě, komíny a střešní tašky. Letos to ale bylo jiné.
Jak vzniká tornádo?
K tomu, aby vzniklo tornádo, jsou zapotřebí bouřkové mraky neboli kumulonimby – kupolovité mraky, které sahají do velké výšky. Ničivé tornádo o síle víc než F2 ale vzniká prakticky jen z takzvaných supercelárních bouří, jejichž jádro dlouho a intenzivně rotuje. Pokud jsou splněny další podmínky včetně určitého proudění větru, vytvoří cirkulace proudů uvnitř supercely svislý sloupec vzduchu, který se točí po spirále kolem své osy.
Vzdušný chobot
Jeden konec sloupce je kvůli teplému vzduchu v supercele nasáván vzhůru, zatímco druhý je studeným vzduchem zatlačován k zemi. Z mračen se tak začne vysouvat jakýsi vzdušný chobot, který se směrem k zemi zužuje a který se chová jako obří vysavač. Dokud jen rotuje ve vzduchu a zvedá prach, jedná se o takzvanou trombu. Vypadá sice stejně jako tornádo, ale není v kontaktu se zemí a nenapáchá žádnou škodu. Malér nastane v okamžiku, kdy se tromba svým koncem dotkne povrchu – a stane se tornádem.
Menší a silnější víry
Supercely jsou často doprovázeny silným nárazovým větrem, přívalovými dešti, obřími kroupami a intenzivními blesky. V Evropě jsou vzácné, ale podle všeho se zdá, že zkázu na jižní Moravě má na svědomí právě tornádo o síle F4, které vzniklo pod supercelou.
Meteorologové se také domnívají, že obsahovalo takzvané sekundární savé víry – menší víry o průměru jednotek až několika desítek metrů, které vznikají cirkulací tornáda na jeho okrajích. Ačkoli jejich existence je kratičká, protože vydrží nanejvýš pár desítek sekund, jsou daleko „savější“ než jejich mateřské tornádo. A když se dotknou země, napáchají i větší škody.
Jedno nebo víc?
Vědci analyzují meteorologická data a na některé otázky nemáme jasné odpovědi. Třeba na tu zdánlivě nejjednodušší – kolik tornád se jižní Moravou vlastně prohnalo. Z napáchaných škod se zdá, že jich mohlo být i několik. Stejně tak to ale mohlo být jedno jediné tornádo. Ve chvíli, kdy bouře trochu zeslábla, se zdvihlo od země, a když o kus dál zase zesílila, přiblížilo se k zemi a obnovilo svou ničivou aktivitu.
Síla tornád
Síla tornád se vyjadřuje šesti až sedmibodovou Fujitovou stupnicí, která tornádo klasifikuje především podle toho, jaké škody napáchalo.
F0 - F5
F0: Může srazit pár větví nebo shodit ze střechy komín.
F1: Strhává střešní tašky a může odsunout jedoucí auto ze silnice.
F2: Tornádo schopné strhnout střechu nebo převrátit auto.
F3: Z domů strhává i zdi, vyvrátí velké stromy a osobní auto zvedne do vzduchu.
F4: Lehké stavby odnese, pevně postavené domy srovná se zemí. Odnáší auta.
F5: I pevný dům vyrve ze základů, auto odhodí na víc než stometrovou vzdálenost. Z kmene stromu dokáže servat kůru.
F6: Boží pěst
Někdy se ještě jako zvláštní stupeň uvádí tornádo o síle F6, jehož výskyt je naštěstí velmi nepravděpodobný (a to i v tornádových oblastech). Pokud by se ale vytvořilo, neobstálo by před ním zřejmě vůbec nic. V katastrofických filmech se proto občas popisuje jako „Boží pěst“.
