Společný smích nám pomáhá navazovat a upevňovat vzájemné sociální vztahy. Výrazně slyšitelným smíchem dáváme svému okolí najevo, že máme dobrou náladu, že si hrajeme, zažíváme něco veselého či legračního. A současně jím zveme i ostatní, aby se k naší zábavě připojili.
Pozvánka ke hře
Společně si hraje i spousta zvířat, jak dokazuje celá řada studií. V nich však vědci zkoumali jen fyzické projevy her, gesta a řeč těla. Víme tak například, že primáti mají při hře stejně jako lidé tzv. hravou tvář, zatímco psi a kočky vyzývají druha ke hře úklonami či vyhrbeným hřbetem. Výzkumníci si ale všimli, že spousta zvířat vydává při společenských hrách specifické zvuky, kterými se v jiných situacích neozývají. Mohly by být obdobou lidského smíchu?
Tichý smích
Jedním z důvodů, proč se hlasům, které doprovázejí společenské hry zvířat a mohly by být smíchem, dosud nikdo nevěnoval je, že jsou poměrně tiché. Smějícího se člověka slyší nejen jeho partner, ale i všichni lidé okolo. Ale zvířata se ani při hře nemohou projevovat moc hlasitě, aby zbytečně nepřitahovala pozornost nepřátel. Jejich smích tak většinou slyší jen jejich spoluhráči.
Studie zvířecích her
Nedávno se hlasovými projevy zvířat při hrách začali zabývat vědci z Kalifornské univerzity v Los Angeles. Sledovat „naživo“ co největší množství zvířecích druhů při hře a nahrávat jejich hlasy v přirozeném prostředí ale není dost dobře možné. Vědci se proto ponořili do zpráv a výsledků již dříve uskutečněných studií zaměřených na hry divokých zvířat a hledali v nich jakoukoliv zmínku či nahrávku zvukových projevů.
65 smíšků
Výsledky překvapily samotné výzkumníky. Zjistili, že smát se dovede nejméně 65 zvířecích druhů! Přesněji – při společné hře vydávají zvuky, které svým charakterem odpovídají lidskému smíchu. Většina z nich byli savci, a to nejen nám blízcí primáti, ale také psi, lišky, různí kopytníci (včetně domácích krav) či kosatky a lachtani. Na seznam se ale dostaly i tři druhy ptáků: andulka, papoušek kea a flétňák australský.
Jen jako
Vědci předpokládají, že smích je pro zvířata stejně důležitý jako pro lidi. Možná ještě důležitější, protože jejich hry jsou někdy docela drsné. Často připomínají spíš souboj či rvačku než hru. A právě smích zabraňuje tomu, aby se hra zvrtla ve skutečnou agresi a zvířata se vzájemně zranila. Ubezpečuje spoluhráče, že všechny ty útoky, napadání a kousance jsou jen jako, že jde o zábavu, která svému protějšku neublíží.
Jak se zvířata smějí
Hlasitý lidský smích je mezinárodní, rozumí mu každý člověk bez ohledu na to, odkud pochází. Ale zvuky, které vyluzují při hře různá zvířata a jsou obdobou lidského smíchu, se tomu našemu moc nepodobají.
Makak rhesus
Makak rhesus (Macaca mulatta) byl jedním z prvních primátů, u kterých vědci doložili smích. Při hře typickým způsobem tiše funí
Jelen wapiti
Smích severoamerického jelena wapiti (Cervus canadensis) zní jako vrzání či skřípání
Kočkodan obecný
Kočkodan obecný (Chlorocebus aethiops) se při hře ozývá smíchem připomínajícím kočičí vrnění
Potkani
Potkani (Rattus norvegicus) milují šimrání, ale až přístroje ukázaly, že se při něm smějí – trylkují v pásmu ultrazvuku
Delfín skákavý
Lidskému smíchu při hře odpovídá i hvízdání a kvičení delfínů skákavých (Tursiops truncatus)
Kotul veverkovitý
Smích jihoamerických kotulů veverkovitých (Saimiri sciureus) je téměř neslyšitelný, je to jen jemné pípání
Papoušek nestor kea
Hravou povahou proslul australský papoušek nestor kea (Nestor notabilis), při hrách se směje kvičivými trylky