Pokud jste četli knihy o Rychlých šípech od Jaroslava Foglara, víte, že družina Rychlých šípů při svých dobrodružstvích vstupovala do Stínadel – tajemné cizí městské čtvrti, v níž žili ne zrovna přátelští chlapci zvaní Vontové. Aby tu byli nenápadní a vyhnuli se možným konfliktům, mluvili mezi sebou chlapci z Rychlých šípů tak, aby co nejvíce vypadali také jako Vontové. Používali vontské výrazy, mluvili o náhodně zaslechnutých vontských věcech. Podobnou strategii teď vědci objevili u našich vzdálených příbuzných – malých opiček tamarínů z brazilské Amazonie.
Tamaríni proti tamarínům
Tamarín žlutoruký je druh, který se běžně vyskytuje v pralesích celé severovýchodní Amazonie. Naproti tomu kriticky ohrožený tamarín pestrý žije pouze a výhradně na malém území kolem města Manaus. Oba druhy žijí v malých skupinkách, sdílejí podobné prostředí i zdroje potravy a zřejmě mezi nimi existuje určitý konkurenční boj. V němž mají silně navrch tamaríni žlutorucí, kteří mizející tamaríny pestré nahradili na mnoha místech jejich původního výskytu. A kteří na sdíleném území kolem Manausu upravili své hlasové projevy.
Mluvte jako oni!
Zjistil to mezinárodní vědecký tým, který v brazilské Amazonii zaznamenal a analyzoval volání 15 skupin obou druhů tamarínů. Tamaríni pestří používají hlavně dlouhá volání, tamaríni žlutorucí jsou hlasově mnohem pestřejší a „upovídanější“. A dokážou do jisté míry napodobovat volání svých sousedů. Když skupina žlutorukých tamarínů putujících pralesem dorazí na území, kde žijí i tamaríni pestří, její hlasové projevy se rázem změní. A to tak, aby co nejvíce připomínaly dlouhá volání tamarínů pestrých.
Změna přízvuku
Účel této „změny přízvuku“, jak to označují vědci, je zřejmě podobný jako u Rychlých šípů – tedy vyhnout se případným konfliktům s příslušníky jiného druhu. Kvůli tomu jsou tamaríni žlutorucí méně nápadní, ale také se v případě střetnutí s příslušníky cizího druhu snáze domluví na „pravidlech“ soužití nebo se vyhnou boji. A dělají to tak dobře, že pro vědce bylo někdy prakticky nemožné říct, jestli povykování rychle hopsající tlupy opiček nad jejich hlavami patří tamarínům pestrým nebo žlutorukým.
Drápkaté opičky
Tamarínům se stejně jako jejich příbuzným kosmanům, lvíčkům a kaliskům (všichni patří do čeledi kosmanovití) přezdívá drápkaté opičky. Naprostá většina primátů žádné drápy nemá, konečky jejich prstů kryjí nehty stejně tak jako u člověka. Kosmanovití, kteří žijí pouze na stromech, jsou však výjimkou – všechny jejich prsty kromě palců zadních končetin nesou drobné drápky. Jsou docela ostré a slouží při šplhání po stromech.