Naše domovy s námi sdílí množství bezobratlých živočichů. Mimo jiné i pavouci. Přestože jsou užiteční, protože loví mouchy a další škodlivý hmyz, a pro člověka nejsou nebezpeční, spousta z nás z nich má panickou hrůzu. A navíc ty odporné pavučiny v koutech, pod stropem, za skříněmi! Zbavit se pavouků ale není snadné, protože různé insekticidy a chemické látky na ně moc neplatí.
Pavouk je predátor i kořist
Pavouci jsou ve svém mikrosvětě obávanými predátory. Přesto mají spoustu nepřátel, a to i mnohem menších než jsou sami. Drobní mravenci jim sahají sotva „po kotníky“, udolají je však svou početní převahou. Proč to dělají? Měkké pavoučí tělíčko je pro mravence lákavou pochoutkou. Jednu nevýhodu však proti větší kořisti mají – aby ji přemohli, musejí spolupracovat.
Pachové signály
Spolupráce vyžaduje komunikaci, mravenci spolu proto komunikují neustále, ale nedorozumívají se hlasem. „Mluví“ spolu za pomoci pachů, tedy molekul feromonů, které vylučují. Chemickými signály si předávají všechny potřebné informace: O směru pohybu, o místě, kde se nachází kořist, slouží k varování před nepřáteli a tak podobně. Pachové molekuly však může zachytit kdokoliv. Nejen mravenci, kterým jsou určeny, ale také potenciální kořist.
Ucítí mravence?
Vědci se proto rozhodli zjistit, zda jsou pavouci schopni své nepřátele cítit. K pokusu, který probíhal v laboratorních podmínkách, zvolili tři běžné druhy mravenců a čtyři druhy synantropních pavouků. Tak se označují ty, které žijí v blízkosti lidí nebo dokonce přímo v jejich domovech. Všichni pavouci patřili k druhům, které loví do sítí. Vědci pak připravili testovací komůrky, do kterých se pavouci měli „nastěhovat“. Do některých umístili filtrační papíry nasáklé pachem mravenců.
Agresivní nepřítel
Ukázalo se, že s výjimkou křižáka, který si na rozdíl od dalších tří druhů buduje své sítě spíš ve volném terénu a ve větších výškách, se ostatní pavouci úzkostlivě vyhýbali komůrkám, v nichž cítili přítomnost mravenců žahavých. Tito mravenci jsou mimořádně agresivní a nevybíraví, nepohrdnou žádnou kořistí. A protože spřádání sítě stojí pavouky spoustu energie, v nebezpečném sousedství ji raději ani nezačali budovat a hledali místo, kde tento druh mravenců necítili.
Protipavoučí repelent?
Schopnost pavouků cítit pach nebezpečného souseda, přináší naději všem, kteří pavouky ve svých bytech nevítají nebo se jich dokonce bojí. Pokud se vědcům podaří uměle napodobit pach mravenců žahavých, vznikne repelent, který na rozdíl od těch současných bude pavouky skutečně z bytů vyhánět.
Žijí i u nás (doma):
Výzkum probíhal v Severní Americe s druhy, které tam žijí. Z nich je pět běžných i u nás.
Mravenec žahavý
Mravenec žahavý (Myrmica rubra) se ze své domoviny v Evropě rozšířil do Severní Ameriky, kde je pro svou agresivitu považován za nebezpečný invazní druh.
Mravenec obecný
Mravenec obecný (Lasius niger) žije prakticky na celé severní polokouli, je to jeden z nejhojnějších druhů mravenců.
Snovačka domácí
Snovačka domácí (Steatoda grossa) je kosmopolitní druh (žije na celém světě) a jeden z pavouků nejvíc vázaných na lidská obydlí. Pro její vzhled se jí říká falešná černá vdova, na rozdíl od té pravé není jedovatá.
Pokoutník stepní
Pokoutník stepní (Eratigena agrestis) je původně palearktický druh zavlečený do Severní Ameriky. U nás žije spíš ve volné přírodě.
Křižák obecný
Křižák obecný (Araneus diadematus) je holoarktický druh, tj. žije v mírném pásu celé severní polokoule, a to ve volné přírodě i v okolí lidských sídel.
