Kdysi byli sýčkové naší nejhojnější sovou. Jejich přirozeným prostředím je otevřená krajina v okolí zemědělských usedlostí, kterou původně tvořila mozaika drobných políček, luk, pastvin, mezí a záhumenků. Nacházeli tu dostatek potravy v podobě myší, hrabošů, většího hmyzu i oblíbených žížal. Ale ve druhé polovině minulého století se pozemky začaly scelovat a měnit v monokulturní velkoplošné lány, často chemicky ošetřované. V takových podmínkách se drobným živočichům nedaří, takže sýčkové přišli o potravu a začali ubývat.
Jak se sýčkové nastěhovali k lidem
V krajině zmizela i spousta stromů, v jejichž dutinách sýčkové hnízdili. Hnízdní možnosti proto začali hledat v těsné blízkosti lidí. Většina sýčků dnes hnízdí ve starých zemědělských budovách, sýpkách a stodolách, oblíbili si i speciální budky – sýčkovníky, které jim na vhodných místech vyvěšují ornitologové. Také potravy nacházejí v blízkém okolí farem a zemědělských usedlostí víc než na nedozírných lánech mimo obce.
Přemnožení hraboši
Dostupnost potravy je přitom hlavní podmínkou úspěšného hnízdění. Jak moc, to ukázalo srovnání loňského a letošního roku. V loňském roce (r. 2020) se na polích masivně přemnožili hraboši, kteří tvoří významnou část kořisti sýčků. A zatímco zemědělci proti nim bojovali všemi prostředky, pro sýčky to byla výhra: Měli dostatek potravy pro svá mláďata a odchovali jich mnohem víc než je obvyklé. V některých budkách jich ornitologové napočítali až sedm, v průměru každý pár odchoval pět mláďat. Celkem za loňský rok přibylo 95 mladých sýčků!
Rozšíření sýčka obecného:
Kolaps hrabošů
Letos ovšem byla situace opačná. Jak už to tak v přírodě chodí, po populačním vrcholu přichází propad. Po loňském přemnožení hrabošů jich byl letos naprostý nedostatek. Sýčkové tak v letošním roce odchovali pouhých 48 mláďat, v průměru připadla na jeden hnízdní pár dvě odchovaná mláďata. Dospělosti se přitom obvykle dožívá sotva polovina z nich, ornitologové se proto obávají, že tento propad silně poznamená celou populaci – odchovaná mláďata nenahradí přirozený úbytek dospělých jedinců.
Záchranný program
Vloni byl schválen oficiální záchranný program pro sýčky. Hlavním cílem je zastavit jejich úbytek a ve spolupráci s farmáři a zemědělskými podniky pro ně zabezpečit vhodné životní podmínky. Právě u nich to začíná změnou způsobu hospodaření, která zajistí střídání nízkých sečených porostů, v nichž sýčkové kořist dobře vidí, s vysokým nesečeným porostem, kde naopak nachází podmínky k životu jejich kořist. Dalším důležitým bodem pak je zvýšení počtu bezpečných hnízdišť, zabezpečení těch stávajících a odstranění všech nástrah v okolí hnízdišť (různé trubky, sudy s vodou apod.) ve kterých sýčkové hynou.
