Myš domácí (Mus musculus) není tak úplně domácí – nezdomácněli ji lidé jako třeba psy nebo krávy. Jen kdysi dávno zjistila, že v blízkosti lidí se jí žije lépe: Má v jejich domovech spoustu úkrytů i dostatek potravy. A tak se lidí drží a následuje je na všechna místa, kam se dostali.
Myší život u lidí
Soužití s lidmi nutně ovlivňuje způsob života a schopnosti zvířat. Ta skutečná domácí spíš zpohodlněla, protože se jim o bezpečí a životní potřeby starají lidé. Ale ta, která zůstala „divoká“, se musí vypořádat s mnoha problémy.
Myš musí být rychlá a tichá, aby ji nikdo nechytil. Musí se přizpůsobit prudkým změnám okolí – náhlému rozsvícení či zhasnutí světla nebo vpádu člověka do místnosti, kde zrovna hoduje. A také musí být vynalézavá, aby dokázala překonat překážky, kterými se jí lidé snaží zabránit v přístupu k potravě.
Chytřejší než příbuzní?
Teoreticky to znamená, že domácí myš musí být chytřejší, než její příbuzní ve volné přírodě. A nejchytřejší by měly být myši, které žijí s lidmi nejdéle. Tři poddruhy myší z různých oblastí totiž nežijí s lidmi stejně dlouho. Myš západoevropská (M. m. domesticus) se k lidem připojila před asi 13 tisíci lety, myš východoevropská (M. m. musculus) žije s lidmi asi 8 tisíc let. A myš jihoasijská (M. m. castaneus) se přestěhovala k lidem teprve před nějakými třemi tisíci lety.
Myší rébusy
Ověřit tuto teorii se rozhodli vědci z německého Institutu Maxe Plancka. Shromáždili 150 myší všech tří poddruhů a připravili pro ně různé úkoly, které myši musely vyřešit, aby se dostaly k lákavé pochoutce – moučnému červu. A nebyly to úkoly snadné. Aby se k potravě dostaly, musely prokázat pořádnou dávku tvůrčí fantazie. Musely např. odsunout nebo zvednout kovové víko nádoby, vytáhnout papírovou zátku z trubičky nebo otevřít dvířka domečku postaveného z lega.
Inteligentní soužití
Pokusy potvrdily, že nejvynalézavější jsou opravdu myši západoevropské, které žijí s lidmi nejdéle. Vědci ještě museli vyloučit možnost, že jejich úspěch není způsoben jen větší zvědavostí. A tak podrobili všechny tři skupiny ještě jednomu pokusu – vedle jejich ubikace umístili neznámý předmět (bez potravy) a čekali, které myši ho půjdou prozkoumat první. Zvědavost zvítězila u všech po stejně dlouhé době. Inteligenci myší tedy skutečně ovlivňuje pouze délka jejich soužití s lidmi. A tak možná můžeme čekat, že jednoho dne se myši naučí vytáhnout sýr z pastičky, aniž by sklapla.
Soužití zvané komenzalismus
Soužití dvou (či více) různých organismů má několik forem. K těm nejznámějším patří parazitizmus, kdy jeden organismus žije na úkor druhého. Opačný případ je mutualismus, kdy mají ze soužití prospěch oba (či všechny) organismy. Soužití myší a lidí se odborně jmenuje komenzalizmus, což je vztah výhodný pro jeden organismus (tj. myši), zatímco druhý (člověk) jím není nijak ovlivněn.
