Když jsme začali domlouvat návštěvu nejnovější lokality, kam byli vysazeni divocí koně, bylo krásné babí léto. Ale než se podařilo všechno domluvit, nastal studený uplakaný podzim. Trochu jsme se proto báli, že nám počasí výpravu zkazí.
Meandry Lužnice
Měli jsme však štěstí, v noci přestalo pršet a naše cesta do jižních Čech se podařila. Mířili jsme do rezervace Meandry Lužnice, která je součástí Národní přírodní rezervace Stará a Nová řeka. Na místo nás doprovázel ředitel společnosti Česká krajina Dalibor Dostál. Bez něj bychom asi rezervaci nenašli. Kličkovali jsme za ním lesními cestami plnými kaluží po nočním dešti, až se před námi objevil osamělý statek a pastviny.
Exmoorský pony
Divocí koně, kteří se tu pasou, ve skutečnosti nejsou skutečně divocí – takoví už nikde na Zemi nežijí. Viděli jsme místo nich koníky, kteří se správně jmenují exmoorský pony. Ke skutečným divokým koním ale mají velmi blízko - jak vzhledem, tak svým chováním a vlastnostmi. Jde o jedno z nejstarších a zároveň nejpůvodnějších plemen koní na světě: Za posledních 14 tisíc let se nezměnilo ani se nekřížilo s jinými plemeny koní.
Bezúdržbový kůň
Jeho vlastnosti zděděné po předcích byly důvodem, proč se právě tito koníci objevili v české krajině. Jsou totiž dokonale „bezúdržboví“ - nevyžadují lidskou péči, nepotřebují teplou stáj ani přikrmování, jsou odolní vůči nemocem i parazitům. Ale hlavně – spásají to, co domácím zvířatům nechutná: přerůstající tuhou trávu, zmlazující křoviny, spadané listí a v zimě i stařinu – tvrdá suchá stébla odumřelých travin.
První v Milovicích
Exmoorští pony tak udržují v krajině nízký porost a brání jejímu zarůstání křovinami a vysokými stromy. K nám byli poprvé dovezeni v roce 2015 (psali jsme v ABC 6/2015, článek najdete pod tímto odstavcem) na území bývalého vojenského újezdu v Milovicích, aby tady svým stylem života udržovali původní stepní společenstva. Což se přesně, jak vědci předpokládali, stalo. A protože se jim v Milovicích daří a úspěšně se rozmnožují, postupně se stěhují na další místa.
Rok pilné práce
Šest černých klisen přicestovalo do rezervace Meandry Lužnice už vloni, ale teprve letos se díky úsilí majitelů pozemku manželů Svačinových podařilo dokončit oplocení celé pastviny. Ta jim teď nabízí tak velký prostor, že k již zabydleným klisnám přibudou další dvě. Hřebec se k nim ovšem připojí až v okamžiku, kdy bude jasné, kam by se v dospělosti mohla přestěhovat narozená hříbata.
Lákavý rákos
Meandry Lužnice jsou úplně jiný typ krajiny než milovická step. Je to záplavové území s trvalými mokřady a rákosinami. Ale jak se už dříve ukázalo, mokřadní vegetace koníkům chutná stejně jako ta stepní. Za lákavou pochoutkou rostoucí z vody se prý klidně brodí až po břicho a kvůli křehkým rákosovým oddenkům noří hlavy hluboko do vody. Zda a jak jejich pastva pomůže rezervaci, se však ukáže až za nějaký čas.
Divocí koně v České republice:
Protože určité území uživí jen omezený počet koní, bylo nutné najít pro každoroční přírůstky milovického stáda nové domovy. V současné době už lze divoké koně vidět na devíti místech.
-
Bývalý vojenský újezd Milovice
-
Přírodní památka Šlovický vrch u Dobřan
-
Bývalé vojenské cvičiště v Rokycanech
-
Přírodní památka Na Plachtě v Hradci Králové
-
Kozmické ptačí louky (okr. Opava)
-
Havranické vřesoviště a Mašovická střelnice v NP Podyjí
-
Ptačí park Josefovské louky u Jaroměře
-
Přírodní rezervace Baroch u Pardubic
-
Přírodní rezervace Meandry Lužnice na Třeboňsku
Návraty zmizelých a ohrožených
Těžká technika ve vojenských újezdech po dlouhé roky rozrývala půdu, ničila náletové křoviny a udržovala nízký porost. Díky tomu v nich přežily vzácné druhy rostlin a živočichů, které jinde vyhynuly. Když vojáci území opustili, začalo zarůstat a vzácné druhy mizely. Velcí spásači - divocí koně, zubři a zpětně vyšlechtění pratuři - těžkou techniku nahrazují. A vymizelé druhy se vracejí. V Milovicích tak můžeme opět vidět naše nejvzácnější rostliny a živočichy.
Dudek chocholatý
Dudek chocholatý (Upupa epops) loví hmyz na zemi (často i v trusu kopytníků), proto potřebuje nízký porost.
Vlha pestrá
Vlha pestrá (Merops apiaster) se v Milovicích objevila díky oteplování a bohaté nabídce blanokřídlého hmyzu, který se vrátil na rozkvetlou pastvinu.
Kudlanka nábožná
Kudlanka nábožná (Mantis religiosa), dravý teplomilný hmyz, se díky oteplování stěhuje na sever. Stepní společenstva jsou přesně tím prostředím, které potřebuje k životu.
Listonoh letní
Kriticky ohrožený korýš listonoh letní (Triops cancriformis) se objevuje ve vysychavých kalužích. V rezervaci přežívá, protože se v ní nepoužívají žádné veterinární přípravky, které jsou pro něj jedovaté.
Šakal obecný
Díky oteplování se na sever stěhuje šakal obecný (Canis aureus). Křovinatá milovická step se mu tak zalíbila, že se tu usadil trvale a začal se rozmnožovat.
Hořec křížatý a modrásek hořcový Rebelův
Hořec křížatý (Gentiana cruciata) vytlačily vysoké agresivní trávy a křoviny. Po jejich spasení se v hojném počtu znovu objevil. S tím souvisí i návrat kriticky ohroženého modráska hořcového Rebelova (Phengaris alcon rebeli), pro kterého jsou hořce jedinou živnou rostlinou.
