Jdete parkem a v tom vaši pozornost upoutá nějaký pohyb na kmeni. Je ale tak rychlý, že než se vzpamatujete, tvoreček pronikavě zapíská a už zase šplhá po jiném stromě. Možná vás napadne, že to snad po kmeni šplhá myška. Nejspíš jste ale potkali šoupálka!
Šplhavec mezi pěvci
Šoupálci jsou jedineční pěvci. Jenom oni totiž mají ocasní pera tak zesílená, že se o ně mohou opírat při šplhání jako třeba strakapoud. Právě „šoupání“ ocásku po kmeni jim také dalo jméno.
Ve šplhání si pomáhají i ostrými drápky a začínají vždycky od paty stromu. Kmen cukavými poskoky spirálovitě obkružují kolem dokola stále výš a výš. Když dorazí až na vrchol, slétnou k úpatí jiného stromu, kde opět začnou šplhat. Neúnavně přitom rejdí tenkými špičatými zobáčky pod kůrou, kde hledají hmyz včetně vajíček a kukel a pavoukovce.
V zimě v létě, pořád doma
Jako správní stálí ptáci přezimují šoupálci u nás. Aby se zahřáli, sesednou se za chladné zimní noci (třeba i deset šoupálků najednou) těsně vedle sebe. Společně tak přespávají v dutinách stromů nebo v ptačích budkách. V březnu pak začnou námluvy a to už žádné bratříčkování, ale honičky a souboje o teritoria!
Na tak drobného ptáčka s délkou těla kolem 13 cm vážícího 10 g staví šoupálek dost velké hnízdo. Bývá ve škvíře po odlomené větvi nebo za odchlípnutou kůrou. Já jedno našla ve skulině mezi trámy dřevěné chatky na břehu Lužnice. Bylo krásně vystlané mechem a lišejníky a trčela z něj pírka a stébla trav.
Šoupálek krátkoprstý a dlouhoprstý
Šoupálci u nás žijí ve skutečnosti dva, jenže jsou si tak podobní vzhledem i chováním, že je není lehké od sebe odlišit. V parcích a zahradách potkáte spíše šoupálka krátkoprstého (Certhia brachydactyla), který se vyskytuje v nížinách a listnatých lesích. Chcete-li mít jistotu, že vidíte právě jeho, zajeďte si na hráze třeboňských rybníků, tam se nespletete! Jeho dlouhoprstý příbuzný má totiž rád spíš starší hustší lesy, a to zejména jehličnaté.
Prozradím vám ale jeden trik, díky kterému druh šoupálka spolehlivě určíte: počkejte, až zazpívá! Šoupálek dlouhoprstý (Certhia familiaris) má nejen delší dráp na zadním prstu, ale i jeho zpěv je delší a zakončuje ho trylkem. Krátkoprstý má jen krátký, jakoby tázavý popěvek.
Hlas špupálka dlouhoprstého:
Hlas špupálka krátkoprstého:
Za odbornou spolupráci děkujeme České společnosti ornitologické!
