Až 9 metrů dlouhá kosatka dravá (Orcinus orca) se v angličtině nazývá killer whale, velryba zabiják. To proto, že kromě obvyklých ryb a hlavonožců jsou kořistí a potravou těchto delfínovitých predátorů i žraloci, mořští ptáci, tuleni, lachtani a jiné druhy kytovců včetně těch největších. A to nejen mláďata! Letošní velmi zajímavá vědecká studie prokázala, že smečka kosatek zdolá i dospělého plejtváka obrovského – jednoho z největších a vůbec nejtěžšího tvora, jaký kdy na Zemi žil.
Falešná černá kosatka
Kosatka černá (Pseudoorca crassidens), která se v angličtině říká „false killer whale“, tedy falešná velryba zabiják, pak při srovnání s kosatkou dravou vychází trochu jako chudý příbuzný: je jen 6 metrů dlouhá a zřejmě je schopná ulovit jen oslabené a zraněné delfíny, plískavice a sviňuchy. Z větších velryb napadá jen mláďata a to spíše výjimečně. Oba druhy se také liší svým výskytem. Kosatky dravé žijí v oceánech celého světa, ale mají raději chladnější až ledové vody. Kosatky černé se zase drží spíš v tropických a subtropických vodách.
Jak je to s útoky kosatek na člověka
Pokud byste při plavání v moři narazili na kosatku, může vám být útěchou, že kosatky na člověka zřejmě zaútočí jen omylem. A že jakmile poznají, o jakou kořist jde, hned ho pustí. Jiná kapitola jsou kosatky držené v zajetí – tam se případy vážně míněného útoku už vyskytly.
Pro mořské savce jsou ale kosatky smrtelným nebezpečím, před kterým mnohdy až panicky prchají. Jak by se jim asi stýskalo po starých zlatých časech, kdy se předkové kosatek živili jen rybami a hlavonožci! Až dosud si vědci mysleli, že skončily před asi 3,6 miliony let. Tehdy se předkové kosatek měli poprvé přeorientovat na velkou kořist.
Kosatky s omezenou potravou
Ve světle nového vědeckého objevu se ale zdá, že „staré zlaté časy“ kytovců trvaly mnohem déle, až do doby před 1,5 milionem let. Tehdy žila kosatka jménem Rododelphis stamatiadisi, která byla přibližně stejně velká jako dnešní kosatky dravá. Měla i podobně mohutné čelisti, ale její zuby byly o dost menší a nenašly se na nich škrábance, které ve sklovině zanechává rvaní kusů masa z velké kořisti.
Ty se ostatně nenašly ani u jiného předka kosatek, druhu Orcinus citoniensis, který vyhynul asi před 2,5 miliony let. Vypadá to tedy, že „velrybami zabijáky“ se kosatky staly z evolučního hlediska teprve nedávno. A do té doby se živily tak jako ostatní delfíni – rybami a hlavonožci.
