Vztahy mezi šelmami – predátory, kteří se živí lovem, byly dosud málo zkoumané. Běžně se ale soudilo, že ti nejsilnější, tzv. vrcholoví predátoři, utlačují ty slabší. Připravují je o kořist a dokonce je i loví. Nejnovější výzkum ale ukázal, že i ti slabší mohou mít z těch silnějších nějaký prospěch.
Šelmy s vysílačkou
Vědci z oregonské státní univerzity se zaměřili na vzájemné vztahy čtyř hlavních velkých šelem obývajících Modré hory na severovýchodě amerického státu Oregon. Vybavili vysílačkami celkem 51 zvířat: 17 pum, 17 kojotů, 11 medvědů baribalů a šest rysů červených.
Kromě toho rozmístili na místech, kde pumy nejčastěji loví a zanechávají zbytky své kořisti, fotopasti a v celé oblasti sbírali vzorky trusu všech čtyř druhů. Jejich rozbor jim prozradil, čím se šel- my nejčastěji živily.
Pumy vládnou
Ze sledovaných čtyř druhů jsou jednoznačně vrcholovým predátorem pumy, zatímco mnohem menší kojoti stojí na opačném konci pomyslného společenského žebříčku. Není divu, že se často stávají kořistí pum.
Vědci zjistili, že ve sledované oblasti zabijí pumy každoročně celou čtvrtinu místní populace kojotů. Dalo by se tedy předpokládat, že se tyto psovité šelmy budou pumám úzkostlivě vyhýbat.
Kojoty lákají zbytky
Skutečnost je ale zcela jiná. Přímé pozorování i fotopasti prozradily, že se kojoti pumám zdaleka nevyhýbají tak, jak by se dalo očekávat. Právě naopak, místa, kde pumy zabíjejí kořist, je neodolatelně přitahují.
Pumy mají totiž v oblibě velké kopytníky – losy a jeleny tvoří až 80 % jejich úlovků. To je spousta masa, které puma málokdy spotřebuje všechno. Na místě lovu tak po ní často zůstává doslova prostřený stůl. A protože je lov energeticky velmi náročný, je odměna v podobě zadarmo získané potravy silnou motivací.
Risk se vyplácí
Kojoti se pumám běžně vyhýbají, jsou pro ně snadnou kořistí. Přesto jsou v blízkosti úlovku ochotni riskovat. Někdy dokonce ani nečekají, až se puma vzdálí z dohledu. Kupodivu jim to mnohdy projde, pokud je puma nažraná, obvykle na ně neútočí.
Že jde o úspěšnou strategii, ukázaly rozbory kojotího trusu. Losí a jelení maso tvoří až 70 % jejich potravy! Kojoti přitom tyto velké kopytníky neloví, k jejich masu se tak dostanou, jen když najdou uhynulé zvíře nebo – což je častější případ – se přiživí na úlovku pumy. Risk se jim tedy zjevně vyplácí.
Soužití silných
Mršinami se živí i baribalové, ale zdaleka ne v takové míře jako kojoti. Ve srovnání s nimi tvoří losí a jelení maso sotva 50 % jejich potravy. Na rozdíl od kojotů se však pumám vyhýbají a k úlovku se nepřiblíží, dokud se puma zdržuje někde v okolí.
Překvapující byl vztah pum a rysů. Přestože jsou z jiných míst známy případy, že puma rysy zabíjí, ve sledované oblasti žijí tyto šelmy vedle sebe a vzájemným střetům se vyhýbají. V žádném vzorku rysího trusu také nebyly nalezeny zbytky kořisti pum.
Puma vs. kojot:
Souboj mezi pumou americkou (Puma concolor) a kojotem prérijním (Canis latrans) je předem rozhodnutý. Porovnejte si velikosti těchto dravých šelem. U obou druhů jde o rozměry samců, kteří jsou větší.
Puma americká
(Puma concolor)
Kočkovitá šelma (malé kočky - felinae)
Váha: 100kg, výška: 90 cm • Délka: 2,5 m
Způsob života: samotářský
Výskyt: od Kanady až k jižnímu cípu Jižní Ameriky: 6 poddruhů
Kojot prérijní
(Canis latrans)
Psovitá šelma (Canidae)
Váha: 20 kg, výška: 60cm • Délka: 1m
Způsob života: v párech nebo rodinných skupinách
Výskyt: Severní a Střední Amerika: 19 poddruhů
