V nově zrekonstruované historické budově a nové budově Národního muzea v Praze nalezneme celou řadu zajímavých expozic, které své brány otevřely teprve nedávno. My jsme si pro návštěvu vybrali tu, jež nese název Okna do pravěku. Společníkem a průvodcem na putování od prvohor až po čtvrtohory nám byl generální ředitel Michal Lukeš, který v čele Národního muzea stojí už 20 let.
Národní muzeum: Od všeho trochu
České Národní muzeum je tak trochu výjimečné. Nalezneme v něm totiž jak expozice zaměřené na přírodní vědy, tak ty zaměřené na historii. Ve většině zemí světa se o tyto velmi rozdílné muzejní sbírky starají dvě oddělené instituce.
„Na jednu stranu nás to limituje, na druhou to otevírá zcela nové příležitosti,“ říká ředitel, zatímco společně vcházíme do první z místností expozice Okna do pravěku. Že má muzeum svérázný a milý smysl pro humor, ukazuje i model dinosaura s nápisem I ASTEROIDS („miluji asteroidy“) stojící nedaleko jejího vchodu.
Pravěk v Česku
Hlavním tématem úvodního sálu expozice jsou prvohory, zejména pak moře a močály, které na území České republiky v této době dominovaly. Zaujalo nás veliké množství trilobitů, kteří se ve sbírkách Národního muzea neocitli náhodou.
Spoluzakladatel této instituce, hrabě Kašpar ze Šternberka, se totiž přátelil s paleontologem Joachimem Barrandem. Na docela tak nemá naše muzeum žádny konkrétní vzor. Objeli jsme přírodovědná muzea po celém světě od Londýna po New York a snažili se inspirovat, kde se co povedlo, nebo naopak nepovedlo.“
Jediný český dinosaurus
Na území ČR se ale jedna výjimečná fosilie přeci jen našla. Burianosaurus augustai, jenž žil v době před asi 94 miliony lety u Kutné Hory, je jediným známým českým dinosaurem. Na základě nálezu levé stehenní kosti se znatelnými stopami žraločích zubů došlo k popsání tohoto druhu.
A nyní v nové expozici Národního muzea také k rekonstrukci smrti pravěkého ještěra v životní velikosti. Model vznikající smpomocí akademických sochařů byl odborníky pokryt speciální plastikovou vrstvou a obarven. Kompozice ještěra a zakusujících se žraloků tak skutečně vypadá velmi realisticky.
Po stopách Jurského parku
Přičinil se o to i akademický malíř a paleoartista Jan Sovák, který
od roku 1982 žije v Kanadě a pro Národní muzeum pracoval na nové expozici jako odborný konzultant. Sovák, jehož dílo inspiroval Zdeněk Burian, se proslavil téměř dvěma stovami ilustrovaných knih o pravěku. Patří mezi ně i vědecko-fantastický román Jurský park od Michaela Crichtona, na jehož motivy vznikla stejnojmenná filmová sága Stevena Spielberga.
Naše další kroky vedou do sálu věnovanému třetihorám, tedy období, kdy území Česka brázdili savci obklopení četnými aktivními sopkami. Této místnosti dominuje samice lichokopytníka Phyllotillon, která chrání mláďata před napadením smečkou pravěkých medvědopsů. I v tomto případě jde o uměleckou rekonstrukci události vycházející z paleontologického nálezu kostí v dnes již neexistující obci Ahníkov poblíž Chomutova.
Pravěký nosorožec ožívá
Poslední místnost expozice popisuje geologicky nejmladší období čtvrtohor, během nichž se v Česku pravidelně střídaly doby ledové a meziledové. Obří model mamuta s mládětem budí veliký respekt stejně jako šavlozubý tygr.
Nádherná je i kostra srstnatého nosorožce, která se dochovala úplně celá. Přestože je v uzavřené vitríně, video promítané opodál a pavučina na skle naznačují, že se pravěký tvor možná pokusil dostat z expozice ven. Pokud chcete tuto záhadu rozluštit, budete se ale muset do Národního muzea vypravit sami.
Technologie, které pohánějí muzeum
Vystavovat exponáty, jejichž hodnota je často nevyčíslitelná, je pořádná dřina. Národní muzeum tak po rekonstrukci využívá mnoho zajímavých technologií. Jednotlivé předměty jsou prezentovány na speciálních ručně vyrobených závěsných prvcích ve vitrínách s nerozbitným sklem, které zároveň neodráží světlo, aby návštěvníci neviděli sami sebe či světla za sebou.
Už velmi brzy bude také k dispozici speciální mobilní aplikace, která přinese interaktivní prvky, rozšířenou realitu či navigaci po vnitřku muže pomocí triangulace.
