Kdybyste měli stroj času a zeptali se na konopku třeba před sto lety, i znalci ptáků by na vás asi nechápavě koukali, přestože tenkrát byla úplně běžná a kdekdo ji pro její melodický příjemný zpěv choval v kleci. Čím to? Dříve se jí totiž často říkalo jiřice.
Poznávací znamení konopky: zpěv
Že jste konopku obecnou (Linaria cannabina) nikdy neviděli? Až půjdete kolem živého plotu z tůjí či jalovců nebo zimostrázů v parku, napínejte uši! Bohatý švitořivý zpěv určitě nepřeslechnete. Před procházkou si ho poslechněte zde. Stojí za to se na chvíli zastavit a jen tak se kochat zpěvem i vzhledem tohoto drobného krasavce.
Výstřední taťka a nenápadná maminka
U konopek, které stejně jako například čížek, stehlík či pěnkava patří do čeledi pěnkavovitých, na první pohled poznáte, s kým máte tu čest. Samečkové jsou fešáci, kteří se módy a barev nebojí. Na zádech nosí skořicový kabátek a ve svém šatu střídají šedou, béžovou, černou i bílou (bílé pole v křídle je nápadné i za letu).
Teď v dubnu, když už je hnízdní sezona v plném proudu, je ale na panu konopkovi nejnápadnější karmínově červené čelo a hruď, kterou při zpěvu vypíná a září do dálky. Jeho družka je v oblékání o poznání střízlivější a vystačí si s několika odstíny hnědé a šedé barvy. Jsou-li pohlaví téhož druhu odlišně zbarvena jako konopky, říkáme tomu pohlavní dvojtvárnost neboli dimorfismus.
Zpívající sameček a koupel samičky
Pěvec i tanečník
Většina konopek od nás na zimu odlétá za teplem do Itálie či Francie. Když se pak v březnu vracejí, neztrácejí samečci ani minutu a hned začnou zpívat z vrcholků stromů nebo i střech. Jakmile se přijde nějaká samice podívat, svěsí samec křídla, pocukává jimi a rozevírá ocas. Pokud se představení samičce líbí a ti dva se dají dohromady, už se během hnízdní doby jeden od druhého nehnou ani na krok.
Zpěv samce z různých vyvýšených míst
Apartmán i panelák
Dubnová rána samička tráví hledáním materiálu na hnízdo. Přestože ho staví výhradně sama, dokáže to někdy i za pouhé dva dny! Je dobře ukryté uprostřed jehličnatých větviček. Ve městech v nich můžeme najít i svéráznou výzdobu – kousky igelitu nebo papíru. Některé páry dávají přednost soukromí a hnízdí jednotlivě, ale poměrně časté jsou u konopek i volné kolonie. To pak kousek od sebe hnízdí hned několik párů najednou.
Zpěv a sběr potravy na zemi
Plevel nad zlato
Konopky milují semena. Sbírají je, kde se dá, což už ale dnes není rozhodně všude, a tak konopek i jiných zrnožravých ptáků ubývá. Proto když uvidíte v trávníku pampelišku, rdesno, bodlák nebo jitrocel, nemyslete hned na to, jak se toho zatraceného plevele zbavit. Dívejte se na ně pohledem konopek jako na znamenitou pochoutku a nechte je vykvést a dozrát! Konopky jimi rády nakrmí sebe i svá mláďata.
Věřím, že když konopky jednou poznáte, oblíbíte si tyhle nenápadné milé ptáky stejně jako já a jejich příjemný zpěv vám vždycky zvedne náladu!
Pozvánka: Už jste letos přivítali ptačí zpěv?
Tradiční akce Vítání ptačího zpěvu se koná během dubna a května na více než stech místech naší republiky! Seznam akcí pořádaných Českou společností ornitologickou najdete tady.
