Žádný pejskař nepochybuje o tom, že jeho pes rozumí každému jeho slovu. Ale vědci jsou skeptici a dokud je nepřesvědčí výsledky pokusů, nevěří ničemu. Až dosud se proto domnívali (a spousta lidí s nimi), že nezáleží na slovech, protože ta pes nerozlišuje. Pouze vnímá intonaci a zabarvení řeči a podle toho reaguje. Ale nedávný výzkum prokázal, že psi skutečně slova rozlišují. A nejen to!
Španělský pes v Maďarsku
Celý výzkum začal spíš náhodou. Mexická doktorandka Laura Cuayová se kvůli své vědecké práci přestěhovala do Maďarska. Vzala si s sebou i svého psa, 4,5 roku starou border kolii Kun-kuna. A protože lidé v Maďarsku jsou přátelští a psi milují, mnozí kolemjdoucí ho hladili a mluvili na něj. Kun-kun ale až dosud neslyšel španělštinu, Lauru proto napadlo, jestli je vůbec schopen jim rozumět a vnímat, že jde o jiný jazyk.
Magnetická rezonance
Společně s odborníky z univerzity v Budapešti zahájila Laura výzkum, jaký ještě nikdy neproběhl. Zapojili do něj 18 dospělých psů různého věku a různých plemen. Někteří z nich vyrůstali se španělsky mluvícími paničky, většina z nich znala pouze maďarštinu. Za pomoci magnetické rezonance vědci zjišťovali, jak různé jazyky ovlivnily aktivitu mozku a na které jeho části řeč působí.
Dvoujazyčná četba
Psy bylo nejprve nutné vycvičit k tomu, aby v klidu vydrželi ve skeneru se sluchátky na uších. V nich pak slyšeli klidný nijak nezabarvený hlas, který jim předčítal pasáže z knihy Malý princ od Antoina de Saint-Exupéryho. A to v maďarštině a pak ve španělštině. Třetí čtený úryvek byl nesrozumitelný, ze sluchátek se do psích uší linula nesouvislá změť slabik a hlásek smíchaných z obou jazyků.
Mapa psího mozku
Psi, přesněji jejich mozek, na mluvené slovo skutečně reagovali. Na snímcích ze skeneru bylo přesně vidět, která část mozku zvýšila v daném okamžiku svou aktivitu a s jakou intenzitou. Při poslechu cizí řeči se na monitoru zobrazila trochu jiná část mozku než při poslechu „rodné“ řeči. Ale co vědce překvapilo – nesmyslné blábolení vyvolalo velmi silnou odezvu v jeho úplně jiné oblasti.
Struktura řeči
Psí mozek tedy reaguje jinak na „rodnou“ řeč a jinak na řeč cizí. To znamená, že je pes od sebe dokáže rozlišit. A co víc – pozná dokonce i to, že nejde o řeč složenou ze slov, ale jen nesmyslné blábolení! Každá smysluplná řeč má totiž svou strukturu, různé jazyky se tak od sebe liší nejen slovíčky, ale také svým rytmem, skladbou slabik, používáním přízvuků či určitou intonací. Rozdíly jsou tak výrazné, že různé jazyky dokáže rozlišit i dítě, které ještě neumí mluvit.
Naučená dovednost
Schopnost psů rozlišovat různé jazyky přičítají vědci dlouhému soužití psů s lidmi a jejich učenlivosti. To potvrdila i skutečnost, že starší psi, kteří poslouchali rodnou řeč delší dobu, ji od cizí rozpoznali mnohem snáze a rychleji. Díky tomu se také naučili poznávat pravidelně opakovaná slova či pokyny. Nezáleží proto na způsobu, jakým je páníček říká, důležité je, co říká.
Zvířata rozumí lidské řeči
Jazykoví odborníci se najdou i mezi dalšími zvířaty. Už před časem byly za pomoci magnetické rezonance prokázány rozdílné reakce mozku na mluvené slovo a nesmyslnou změť slabik u makaků. Podle další studie vykazují schopnost rozlišit různé jazyky i netrénovaní tamaríni pinčí (Saguinus oedipus) a po tréninku také krysy a potkani. Často v domácnostech chovaný rýžovník šedý (Lonchura oryzivora) se dokonce naučí zobecňovat a ve známém jazyce rozpozná i odvozená slova.
