Procházíte-li se v květnu otevřenou krajinou s rybníky nebo podél rákosin lemujících pole či louku, můžete si na obloze všimnout plachtícího dravce, který se zvláštně pohupuje a naklání tu na jednu a hned zase na druhou stranu. Má-li stříbřitě šedá křídla s černými konci a hnědá záda, právě jste potkali samce motáka pochopa (Circus aeruginosus). O něco větší, tmavě hnědá samice s krémovou hlavou zřejmě nebude daleko, protože právě teď ve společném teritoriu hnízdí.
Jak rozmotat motákovo jméno?
Pojmenování moták nemá nic společného s Harry Potterem (tam je moták člověk z kouzelnické rodiny, který však nemá žádné kouzelnické schopnosti). Moták pochop jej získal proto, že se v letu opravdu motá. Létá pomalu, často i nízko nad zemí, kymácí se ze strany na stranu a vyhlíží kořist. Křídla, jejichž rozpětí dosahuje až 140 cm, nese rozevřená do tvaru mělkého písmene V. Tím se odlišuje od káně, která má křídla o poznání širší a nese je rovně.
Video: Povídání o motáku pochopovi – popis, rozšíření, hnízdění a potrava
Jak dlouho je „náš“?
Ptáky, které kolem sebe vídáme, považujeme za naše, i když u nás tráví třeba jen zlomek roku (jako třeba lejsek šedý). Pochopy u nás potkáváme sice od konce března až do října, ale teprve nějakých 80 let! První pochopí pionýři totiž v novodobé historii zahnízdili až v roce 1940.
Dříve byli všichni dravci neúprosně pronásledováni a pochopi z mnoha částí Evropy vymizeli. Díky úsilí ochranářů jsou ale dnes dravci chráněni zákonem, a tak se motáci opět rozšířili na celé naše území. Štěstí na ně budete mít zejména v podmáčených, rybničnatých oblastech, i když hnízdí i v pásech rákosin na okrajích polí nebo luk.
Mistři letecké akrobacie
Když se v dubnu po příletu z tropické Afriky pochopí pár namlouvá, je to přímo adrenalinová podívaná! Oba ptáci hlasitě křičí, jejich hlasy si můžete poslechnout zde:
Podnikají vzdušné svatební reje, při kterých se vrhají střemhlav k zemi a až v poslední chvíli to otočí nebo partnera oslňují krkolomnými přemety a fantastickými obraty. Zatímco samička po úspěšném páření usedá na hnízdo a zahřívá vejce, samec si někdy nedá pokoj a vyvádí ve vzduchu až do léta.
Nakrájet jedině od maminky!
Motáci loví hlavně drobné hlodavce a ptáky, občas si ale smlsnou i na rybkách, žábách anebo hmyzu. Když pochopí rodiče pečují o mláďata, mají práci spravedlivě rozdělenou. Samec loví a přináší potravu samici, která si ji od něj přebírá. Někdy mu dokonce letí naproti, podletí ho, otočí se na záda a potravu od něj převezme do drápů za letu.
Protože by mláďata nedokázala pozřít kořist vcelku, musí se jim naporcovat. A jelikož to samec nedokáže, je při krmení malých motáčat role maminky zcela nenahraditelná, bez ní by mláďata pošla hlady.
Video: Krátký film o hnízdění pochopů sleduje dvě hnízda z okolí Golčova Jeníkova, ve kterých bylo úspěšně vyvedeno devět mláďat
Pochopi obětí travičů
Přesto, že jsou dravci u nás chráněni zákonem, pořád někomu „leží v žaludku“. A tak se u nás bohužel dodnes setkáváme s otravami volně žijících zvířat, jako byl loňský případ otrávených pochopů. Na hledání otrávených návnad i jejich obětí se u nás od roku 2017 specializuje psí jednotka České společnosti ornitologické, která úzce spolupracuje s Policií ČR.
Pochopi jsou mezi nejčastěji zdokumentovanými případy otrav na 6. místě – od ledna 2017 do června 2021 jich psí jednotka ČSO našla 31. Více se o ptačí kriminalitě dozvíte ve speciálu časopisu Ptačí svět. Jak se zachovat, když otrávené zvíře v přírodě najdete, si přečtěte zde.
A jestli vás dravci zajímají více, podívejte se na webinář České společnosti ornitologické Ornitolog na drátě, jehož osmý díl byl věnován právě jim.
ŽIVĚ: Krmítko na konci Brd
