Znám hodně lidí (a sama k nim patřím), kteří každé jaro přílet rorýsů netrpělivě vyhlížejí a kdykoli zaslechnou jejich hlas, který zní jako radostné výskání, hned se jim zlepší nálada. Taky vždycky zvedáte hlavu k nebi, jakmile rorýsy obecné (Apus apus) uslyšíte? Většinou ji musíte zaklonit hodně hluboko, protože tahle parta rozpustilých leteckých akrobatů létá zpravidla v několikasetmetrových výškách, a to i rychlostí překračující 100 km za hodinu.
Nepleťte si rorýse s vlaštovkou
Při letmém pohledu se může zdát, že rozlišit rorýse od vlaštovky nebo jiřičky je tvrdý oříšek. Rorýsi ale nemají bílé bříško ani kostřec, jejich ocásek je krátký a křídla naopak výrazně mohutnější a zahnutá jako srp. Zajímavostí je i to, že k vlaštovkovitým pěvcům vůbec nepatří. Tipli byste si, že ve skutečnosti je řadíme do řádu svišťounů a jejich příbuznými není nikdo jiný než američtí kolibříci?
Záchrana rorýsího mláděte, které ještě neumí létat
Jak spí rorýs? Ve vzduchu!
Když k nám rorýsi na přelomu dubna a května dorazí ze střední a jižní Afriky, mají za sebou až 9000 km dlouhou cestu. To pro ně ale není zase tak moc – za rok totiž nalétají až 200 000 km! Už podle krátkých nožiček poznáme, že rorýs není žádný velký chodec, a vysloužil si díky nim i vědecké jméno – apus znamená řecky beznohý.
V letu dělá vlastně všechno – sbírá potravu, pije a páří se. A co když si chce dát šlofíka? Vystoupá až tři kilometry vysoko a prostě usne. Na rozdíl od nás ale má spánkový zlepšovák – „vypne“ pouze půlku mozku, zatímco druhá je pořád ve střehu a hlídá letové parametry i případné predátory.
Z hnízdění rorýsů
Jediný důvod k přistání
Když ale přijde na vajíčka, musí i rorýs přistát. Žonglovat s nimi ve vzduchu neumí a je dost chytrý na to, aby to ani nezkoušel. Raději pro ně na půdě nebo třeba ve škvíře v podstřeší postaví hnízdo ze stébel a peří, které k sobě slepí slinami.
Když se 2–3 bílá vajíčka vylíhnou, krmí rorýsí rodiče mláďata létajícím hmyzem. (Hmyz a další bezobratlí živočichové, kteří létají vzduchem, jsou i potravou dospělých rorýsů.) Je-li ale delší dobu chladno a prší, hmyz nelétá a rorýsatům je ouvej. Upadnou proto raději do zvláštního klidového stavu zvaného torpor, aby šetřila energií. Víte, kde kolem vás hnízdí rorýsi? Napište do ČSO! Každé známé hnízdiště je pro ochranu těchto nádherných svišťounů nesmírně cenné!
Sestřih z hnízdění 2 párů rorýsů v budkách v roce 2016 (bez zvuku, záběry z kamery na hnízdě)
Necháme je s námi bydlet?
Rorýsů u nás v posledních letech ubývá, a jsou proto zvláště chráněni. Souvisí to hlavně se zateplováním budov, při němž bývají rorýsům protizákonně zaslepeny otvory, kterými létají na hnízdo. A protože jsou rorýsi svému hnízdišti věrni, je-li hnízdní dutina zničena, trvá jim i několik let, než najdou novou. Základní pravidlo při zateplování proto zní: zachovat rorýsům přístup do dutin a od 20. dubna do 10. srpna je nerušit! Další rady najdete na www.rorysi.cz.
Pozvánka: Potkejte rorýsi osobně
Chtěli byste rorýsy potkat osobně? Pojďte s námi na vycházku a poznejte své ptačí sousedy! Zaposloucháme se do křiku rorýsů, budeme hledat hnízda jiřiček a objevovat netopýry. Dozvíte se, jaká nebezpečí okřídleným sousedům v našem okolí hrozí a jak jim pomoci.
Vycházky v červnu a červenci pořádá Česká společnost ornitologická spolu s Českou společností pro ochranu netopýrů (ČESON).
Budeme pokračovat?
I my si tak trochu uděláme prázdniny a tímto „jubilejním“ 20. dílem seriál zakončíme. Pokud se vám líbil, napište nám na abc@cncenter.cz, o jakých ptačích tématech byste si rádi přečetli příště. Do předmětu e-mailu napište Opeřenci.
