Experti Světové meteorologické organizace nedávno informovali veřejnost o dvou nových světových rekordech v historii měření blesků. První z nich urazil nad územím jižní části USA neuvěřitelných 768 kilometrů, zatímco ten druhý nad jihoamerickou Uruguayí trval nekonečných 17,1 vteřiny. Průměrný blesk má přitom délku zhruba pět kilometrů a netrvá déle než zlomek vteřiny.
Oba rekordmani se na záznamech z družic objevili už na jaře roku 2020, přesto bylo třeba vyčkat téměř dva roky, než byla data pečlivě zkontrolována a prvenství ohlášeno jako platné.
Blesk udeřil 14. července 2021 ve 20:02 do žižkovské věže. • Zdroj: Katedra fyziky atmosféry MFF UK
Rekordy blesků jsou věda
Rekordy blesků vyhodnocuje speciální komise, ve které zasedá i Ivana Kolmašová z oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR. Jak nám prozradila, měření blesků se od dob Benjamina Franklina výrazně proměnilo. Dnes už opravdu nehrozí, že výzkumníci blesků za svoji zvědavost zaplatí zdravím či životem.
V Evropě momentálně probíhá standardní elektromagnetické měření signálů vyzářených bleskovými výboji na 168 místech v 31 zemích v rámci celoevropské bleskové sítě EUCLID. Ústav fyziky atmosféry AV ČR má svá vědecká měřicí stanoviště na 5 různých místech v Evropě.
Se zkoumáním blesků měla významně pomoci i družice TARANIS, na jejímž přístrojovém vybavení se podíleli také experti z Česka. Jenže v listopadu roku 2020 selhal poslední stupeň rakety VEGA, která ji měla vynést z kosmodromu ve Francouzské Guyaně na nízkou oběžnou dráhu 700 km nad zemí.
Snímky z oběžné dráhy
Právě vesmír je klíčem pro zaznamenávání rekordů. Blesky fotí optické senzory na palubě víceúčelových geostacionárních meteorologických družic, které se na zeměkouli dívají v různorodých spektrech. Konkrétně jde o satelity GOES-16 a GOES-17 pro Severní a Jižní Ameriku, FY-4 pro ob- last Asie a brzy také evropskou družici MTG-I. Světoví meteorologové po jejím vypuštění získají téměř kompletní pokrytí zeměkoule, protože každý ze čtyř satelitů svým senzorem zaznamená plochu přibližně jedné její čtvrtiny.
Úchvatné video: Takhle vypadá bouřka z vesmíru • Zdroj: Twitter/Tim Peake
Fotka za fotkou
Speciální CCD detektor na palubě družice vyfotí obrázek každé dvě tisíciny sekundy. Rekordní blesky se následně dohledávají na základě polohy zářících pixelů v jednotlivých obrázcích. „Není to však úplně jednoduché. Pokud je blesk hodně hluboko uvnitř bouřkového oblaku nebo pod ním, tak je útlum světla velký. Naopak, když je blesk na vršku oblaků, je interpretace dat o něco jednodušší,“ vysvětluje Ivana Kolmašová.
Hledej svého rekordmana
Přehledové obrázky z meteorologických geostacionárních satelitů jsou obvykle veřejnosti k dispozici zdarma a každý nadšenec do blesků může začít svého rekordmana hledat. „Podrobná data se poté dají zakoupit, takže není vyloučeno, že někdo, kdo nemá vůbec nic společného se stavbou či provozem družice, objeví rekordní blesk a zažádá komisi o jeho posouzení,“ doplňuje paní Kolmašová.
A dodává, že existuje ještě obrovské množství věcí, které o blescích nevíme. Třeba jak přesně vznikají nebo jestli budeme jednou schopni jejich energii ukládat a později využívat pro rozsvícení našich měst.
Skřítci a elfové
Jde o speciální jevy přímo spojené s bouřkami a blesky, které jsou velmi náročné na pozorování pouhým okem, protože trvají klidně jen tisíciny či miliontiny vteřiny. Vyskytují se navíc výhradně nad bouřkovými oblaky, takže je možné je pozorovat pouze z místa, kde je hezké počasí a které je vzdálené stovky kilometrů od bouřkového oblaku, abychom viděli nad bouřku.
Skřítci se také dají stopovat z letadla, které právě oblétává bouřkový systém. Zatímco skřítci svůj název dostali na základě svého neobvyklého tvaru, elfové byli pojmenování podle anglického zkratkového slova ELVES.
Více zajímavostí o blescích a bouřkách najdete tady:
