Prvním národním parkem na světě se stal v roce 1872 Yellowstonský národní park v Kalifornii v USA. Brzy ho následovaly další a o necelých sto let později začaly vznikat i u nás. Národním parkem bývají vyhlášena rozsáhlá jedinečná území s původními nebo jen málo lidmi dotčenými ekosystémy, která mají mimořádný vědecký i výchovný význam v národním či celosvětovém měřítku.
Původní lesy na Křivoklátsku
A právě takovým je Křivoklátsko: Je jednou z nejzachovalejších a druhově nejbohatších oblastí v naší zemi. Většinu jeho území pokrývají lesy. Jde o největší lesní celek ve vnitrozemí Česka, navíc jen málo pozměněný lidskými zásahy – křivoklátské lesy jsou z velké části původní. Už od počátku minulého století se proto objevovaly snahy zdejší přírodu chránit. Dlouho šlo jen o maloplošná území vyhlašovaná jako přírodní rezervace či přírodní památky.
Ábíčko na Brdech • Zdroj: ABC
CHKO Křivoklátsko
Až v roce 1977 se Křivoklátsko dočkalo ochrany jako celek, když bylo vyhlášeno biosférickou rezervací UNESCO. O rok později pak získalo statut Chráněné krajinné oblasti. A od poloviny devadesátých let minulého století se začínají zpracovávat návrhy na vyhlášení nejcennějších částí oblasti národním parkem. Ale i když byl už v roce 2011 návrh národního parku zpracován a dokonce i schválen, až dosud se jím Křivoklátsko nestalo.
16 % území
K posunu došlo letos – byly připraveny nové podklady a vymezeny hranice budoucího národního parku. Ten by měl chránit nejcennější části současné Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. Z celkové rozlohy 625 km čtverečních CHKO zabírá přibližně 116 km čtverečních, to je asi 16 % celého území. Hranice parku se přitom vyhýbají obcím (na jeho území se ocitla jediná) tak důsledně, že byl kvůli tomu dokonce rozdělen na dvě části, aby do něj nespadalo zalidněné údolí Berounky.
Osudná lhůta
Vyhlásit národní park ovšem nejde ze dne na den. Nestačí připravit projekt, je nutné s ním seznámit obyvatele všech obcí v okolí a dát jim dost času na to, aby se k němu mohli vyjádřit – vznést připomínky, dotazy, požádat o doplnění údajů. Od zahájení procesu vyhlašování parku na to mají plné tři měsíce (90 dní). A právě ta devadesátidenní lhůta nakonec vedla k odkladu celé akce.
Nejdřív volby
Původně se totiž mělo vyhlašování národního parku Křivoklátsko zahájit 9. června 2022, což by znamenalo, že oněch 90 dní vyprší těsně před komunálními volbami. Ale ty mohou změnit složení obecních zastupitelů. Aby se k projektu národního parku mohli vyjádřit nově zvolení zastupitelé okolních obcí, byl proto termín posunut na září. Národní park Křivoklátsko tak musí dál čekat na své schvalování.
Proč Národní park?
Místní obyvatelé se zatím vyhlášení národního parku brání. Jsou přesvědčeni, že současná ochrana Křivoklátska v rámci CHKO je dostatečná. Jenže mezi chráněnou krajinnou oblastí a národním parkem je rozdíl. V CHKO lze hospodařit – fungují v něm lesnické a zemědělské podniky, slouží k rekreačním účelům. Podmínkou je samozřejmě hospodaření, které nepoškozuje nebo dokonce vylepšuje původní krajinný ráz a ekosystémy.
Naproti tomu v národním parku pečuje o celé území správa národního parku a jejím jediným cílem je ochrana všech ekosystémů jako celku včetně přirozených dějů, které v nich probíhají. Národní park tak chrání přírodu mnohem důsledněji.
Národní parky ČR a jejich „poklady“:
Krkonošský národní park
Náš nejstarší národní park v Krkonoších byl vyhlášen v roce 1963. Je jediný, který nevznikl na území původní chráněné krajinné oblasti. Jeho nejcennějšími ekosystémy jsou vrcholové partie a ledovcové kary, kde se dochovaly druhy z poslední doby ledové (tzv. glaciální relikty), jako je např. ostružiník moruška. Typickou vegetací nejvyšších partií je borovice kleč. Mezi živočichy převažují různí vzácní (často jinde nežijící) bezobratlí a horské druhy ptáků, jako je modráček tundrový, kos horský nebo čečetka zimní.
Národní park Šumava
Byl vyhlášen v roce 1991 k ochraně nejcennějších částí Chráněné krajinné oblasti Šumava. Je naším největším národním parkem. Jeho hlavním biotopem jsou původní horské smrčiny, rozsáhlá rašeliniště a ledovcová jezera. Hluboké lesy poskytují domov naší jediné rozmnožující se populaci tetřeva hlušce, trvale zde žije i tetřívek obecný, rys ostrovid, vzácný datlík tříprstý nebo třeba sýc rousný. Vodní toky obývá jedna z nejvýznamnějších populací vydry říční.
Národní park České Švýcarsko
V roce 2000 byla nejcennější část CHKO Labské pískovce vyhlášená národním parkem, který má chránit jedinečné pískovcové útvary a na ně navazující ekosystémy. Nepřístupné skalní věže a stěny poskytují ideální hnízdiště sokolům stěhovavým, žije tu jejich největší populace ve střední Evropě. V parku se pravidelně rozmnožuje rys ostrovid a je jedním z mála míst u nás, kde trvale žije plch zahradní. Je to také jediné místo v Čechách (další je až na Moravě), kde můžete potkat kamzíka horského.
Národní park Podyjí
Náš nejmenší národní park byl vyhlášen v roce 1991 na nejcennější části území CHKO Podyjí. Chrání kaňon řeky Dyje, na jehož srázech převládají teplomilné listnaté lesy. V horních partiích jsou stepní lokality a jedinečné vřesoviště. Roste tu přes 70 druhů chráněných rostlin - řada orchidejí, brambořík nachový či koniklec velkokvětý. Stepní lokality obývá ohrožený sysel obecný, vzácný dudek chocholatý a množství teplomilného hmyzu, jako je např. kudlanka nábožná. Také tu žijí všechny druhy našich užovek včetně nejvzácnější užovky stromové.
