Kem Kem Beds je geologické souvrství v jihovýchodním Maroku. Před 100 miliony lety tu byla krajina plná záplavových nížin protkaná mnoha vodními toky. V nich zvolna pluli až osmimetroví sladkovodní pilouni, obří lalokoploutvé ryby a bahníci, které lovil jeden z největších známých teropodních dinosaurů – až 15 metrů dlouhý Spinosaurus aegypticus. Spinosaurus, považovaný za jediného skutečně obojživelného dinosaura, však ani zdaleka nebyl jediný predátor, jehož potravou byly zdejší ryby. Konkurovaly mu různé druhy krokodýlů a pravděpodobně i plazi, které jsme dosud považovali za výlučně mořské živočichy – dlouhokrcí plesiosauři vybavení čtveřicí „tučňáčích“ ploutví. Právě ti, kteří se stali předobrazem lochneské příšery.
Britsko-marocký tým vědců totiž nyní popsal malý druh plesiosaura z čeledi Leptocleididae, který žil v Kem Kem v období křídy. Fosilní kosti a zuby patří nejméně dvěma jedincům – asi 3 metry dlouhému dospělci a 1,5 metru dlouhému mláděti. Oba dva podle vědců žili v říčním prostředí bok po boku s žábami, želvami, krokodýly a samozřejmě i zdejšími vrcholovými predátory spinosaury.
Zajímavé jsou zejména zuby plesiosaurů. Nesou totiž stejné známky silného opotřebení jako zuby místních spinosaurů, kteří se živili velkými a notně opancéřovanými rybami. Vědci předpokládají, že do stejného typu kořisti zatínali zuby i tito říční plesiosauři.
Žili plesiosauři jako říční delfíni?
Fosilie plesiosaurů z Kem Kem jsou důkazem o tom, že tito mořští plazi byli schopni tolerovat i sladkou vodu. A to nejen jako současní žraloci a velryby, kteří občas zaplouvají hluboko do ústí řek, ale zřejmě spíš jako sladkovodní delfíni, kteří tráví ve sladkovodním prostředí celý svůj život. Nasvědčovala by tomu i velikost těchto plesiosaurů, kteří ve srovnání s největšími zástupci své skupiny – až 15 metrů dlouhými monstry – vypadali jako trpaslíci. Malá tělesná velikost však byla v říčním prostředí výhodnější, protože jim dovolovala lovit i v mělkých a na ryby velmi bohatých vodách.
