Poznat, jestli před sebou máte chobotnici nebo hlavonožce ze skupiny takzvaných desetiramenatců, kam patří krakatice, sépie či olihně, je strašně jednoduché. Stačí zvířeti přepočítat chapadla. Pokud jich napočítáte deset, je to logicky některý desetiramenatec. Pokud má chapadel osm, máte před sebou chobotnici. Nebo její vzácnou příbuznou vampýrovku.
Úplně neškodný upír
Pokud jste o vampýrovkách ještě neslyšeli, není to nic divného. Z téhle velmi starobylé skupiny hlavonožců, která byla druhově nejbohatší během jury, se dnešní doby dožil jediný druh – vampýrovka hlubinná (Vampyroteuthis infernalis).
Její latinské jméno se dá přeložit jako „upíří chobotnice z pekla“, což je trochu nezasloužené. Se svým tmavě červeným až černým rosolovitým tělem a obrovskýma očima možná vypadá pekelně, ale těžko si představit neškodnějšího živočicha. Živí se totiž mořským sněhem – organickými zbytky, které se zvolna snášejí od hladiny oceánů a které jsou hlavním zdrojem potravy pro mnoho hlubokomořských živočichů.
Osm. Nebo deset chapadel?
Zpět k počítání chapadel. Vampýrovka jich má stejně jako chobotnice osm a jsou spojena blánami do tvaru jakéhosi deštníku. Z počtu chapadel je jasné, že chobotnice a vampýrovky jsou si příbuzné a kdysi sdílely společného předka.
A teď přijde otázka: Kolik chapadel měl tento společný předek? Logicky také osm. Jenže vědci jsou přesvědčení, že nižší počet chapadel je vlastností modernějších druhů. Že ty starobylé měly původně chapadel deset, ale dvě jim během evoluce zakrněly.
Když byli dinosauři na houbách
Fosilní důkaz pro teorii o snižování počtu chapadel u pravěkých chobotnic a vampýrovek nicméně chyběl – až dosud. Stala se jím vůbec nejstarší známá vampýrovka, která žila v karbonu (období prvohor) před 328 miliony lety. A která tak mimochodem dokazuje, že tihle hlavonožci žili o mnoho dříve, než se před 250 až 230 miliony let v nejstarším období druhohor triasu objevili první dinosauři.
Zase ta chapadla
Fosilie vampýrovky pochází ze sbírek Královského ontarijského muzea, kam se dostala v roce 1988. Je výjimečně dobře zachovalá a vědci z Yaleské univerzity ji mohli podrobit podrobnému zkoumání. Včetně přepočítávání zkamenělých chapadel!
Jeho výsledek ukázal, že teorie o snižování počtu chapadel je zřejmě správná. 328 milionů let stará vampýrovka, která byla nyní popsána jako druh Syllipsimopodi bideni, totiž měla deset funkčních chapadel s přísavkami. Na rozdíl od všech dosud známých druhů vampýrovek a chobotnic, ale stejně jako mají sépie, krakatice a olihně. A jako měl zřejmě i prapůvodní předek všech těchto hlavonožců.
Život s přísavkami
Prvohorní vampýrovka Syllipsimopodi bideni je nejstarší známý hlavonožec s vyvinutými přísavkami. Díky přísavkám mohla chapadla, která vznikla přeměnou nohy měkkýšů (vzpomeňte si na nohu hlemýždě), lépe uchopovat různé předměty včetně kořisti. Prvohorní vampýrovka toho nejspíš využívala při lovu jiných měkkýšů, které chapadly šikovně vytahovala z jejich tvrdých schránek.
