Plejtváci a další kosticové velryby se specializovali na lov té nejmenší kořisti, jaká se v oceánech vyskytuje. Do svých obrovských tlam nabírají zooplankton, hejna drobných korýšů (krilu) nebo malých ryb, jako jsou sardinky. Vodu pak přes kostěné pláty vytlačí a masu drobných živočichů, které uvíznou za nimi, spolknou.
Nepřesné odhady velryb
Protože velryby loví pod vodou, kde je obtížné sledovat, jaké množství této drobné potravy za určitě období spořádají, až dosud se vědci museli spokojit s pouhými odhady. Vycházeli přitom z obsahu žaludků ulovených nebo na břeh vyplavených jedinců. Teprve nejmodernější technologie jim pomohly.
Moderní sledování
Během posledních devíti let vědci upevnili na 321 velryb speciální zařízení vybavené kamerou, mikrofonem, GPS lokátorem a rychloměrem, který trojrozměrně sleduje rychlost a směr pohybu velryby. Za pomoci sonaru pak zjišťovali hustotu masy zooplanktonu, jímž se pod hladinou živili. Vyhodnocení všech získaných dat umožnilo přesně určit, jaké množství potravy za den každá velryba spolykala. A následně z toho vypočítat jejich celkovou roční spotřebu.
Tuny krilu
Výsledky vědce překvapily. Ukázalo se, že velryby spořádají za rok třikrát víc potravy, než se dosud domnívali. Největší velryba světa, 30 metrový plejtvák obrovský (Balaenoptera musculus) spolyká v období příjmu potravy 16 tun krilu denně! Přibližně poloviční velryba černá (Eubalaena glacialis) má denní spotřebu zooplanktonu 5 tun denně a o něco větší velryba grónská (Balaena mysticetus) sežere za den přibližně o tunu víc.
Velrybí hnojivo
Jaký to má význam? Čím víc toho velryby sežerou, tím víc také vyloučí. V hloubce, kde se živí, ale kvůli tlaku vylučovat nemohou, a protože se musejí vracet k hladině, aby se nadechly, vypouštějí u hladiny i moč a trus. Ten je bohatý na dusík a železo – základní živiny, které ke svému růstu potřebují mikroskopické řasy - fytoplankton. A protože se k živinám na dně, kam klesají uhynulé organismy, nedostanou, hnojivo, které jim velryby vynášejí z hlubin, je pro ně klíčové.
K čemu fytoplankton?
Fytoplankton je takový tropický prales v moři. Produkuje až polovinu veškerého kyslíku na Zemi a současně pohlcuje téměř stejné množství oxidu uhličitého, hlavní složky tzv. skleníkových plynů. Spolu s pralesy tak chrání naši planetu před oteplováním. Ale tím jeho role nekončí. Je také základní složkou celého mořského potravního řetězce. Závisí na něm i samotná potrava velryb – zooplankton, který se právě těmito mikroskopickými řasami živí.
Obnova populace
Velryby (a jejich trus) jsou tak podle nových výsledků výzkumu pro celou naši planetu mnohem důležitější, než se dosud předpokládalo. Vědci dokonce vypočítali, že pokud by se podařilo obnovit jejich početní stavy na úroveň před začátkem masivního lovu, tj. na úroveň z přelomu 18. a 19. století, množství fytoplanktonu by vzrostlo natolik, že by se prakticky zastavilo nebo alespoň výrazně zpomalilo globální oteplování.
7 obrů: Jak velká je velryba?
Vědcům se podařilo označit sedm ze 16 druhů kytovců z podřádu kosticovci (Mysticeti). Jde o největší nebo jedny z největších dnes žijících tvorů na Zemi. Jak velcí jsou „účastníci“ výzkumu?
Plejtvák obrovský
(Balaenoptera musculus)
– délka až 30 m, váha 200 tun
Plejtvák myšok
(Balaenoptera physalus)
– délka až 27 m, váha až 74 tun
Velryba grónská
(Balaena mysticetus)
– délka až 18 m, váha až 100 tun
Keporkak
(Megaptera novaeangliae)
– délka 17 m, váha až 40 tun
Velryba černá
(Eubalaena glacialis)
– délka 16 m, váha až 70 tun
Plejtvák Brydeův
(Balaenoptera brydei)
– délka kolem 15 m, váha 25 tun
Plejtvák jižní
(Balaenoptera bonaerensis)
– délka až 11 m, váha 9 tun
Více o řasách a velrybách:
