Před 13 lety si zooložka Angela Ziltenerová z univerzity v Curychu všimla zvláštního chování delfínů v Rudém moři. Otírali se těly o korály, dokonce se u nich řadili do fronty, aby se na každého dostalo. Delfínům se sice věnuje celá řada výzkumů, ale převážná většina jich probíhá na hladině. Angela je však potápěčka, díky tomu pozorovala delfíny z mnohem větší blízkosti. A usoudila, že toto chování musí mít nějaký smysl.
Jak získat důvěru delfínů
Na začátku svého výzkumu musela být trpělivá, mnohé druhy delfínů se potápěčů bojí a drží se od nich dál, protože je plaší bubliny vycházející z dýchacího přístroje. Vědkyně si ale postupně získala důvěru jedné skupiny delfínů Ehrenbergových (Tursiops aduncus – patří mezi tzv. delfíny skákavé r. Tursiops), kteří nakonec dovolili jí i jejím spolupracovníkům pravidelná pozorování zblízka.
Delfíni si hrají s bublinami • Zdroj: /YouTube/
Úzký výběr korálů a hub
Vědci zjistili, že z celého proslulého korálového bohatství Rudého moře zajímají delfíny pouhé dva druhy korálů a jedna houba. Boky, hřbety či břichem se otírali o větve rohovitky svazčité (Rumphella aggregata) nebo o členitý povrch laločnic (tzv. kožnatých korálů) rodu Sarcophyton, zatímco z hub vyhledávali druhy rodu Ircinia. O houby se nejen otírali, ale také strkali hlavu do jejich tělní dutiny a otáčeli se v ní.
Obarvení delfíni
Korály jsou jakási „města“ vybudovaná drobnými polypy. Každý obývá svou malou komůrku, ze které při lovu vysunuje žahavá chapadélka. Delfíni otíráním tyto polypy dráždí a vyprovokují je k tomu, že vylučují sliz. A protože drsný povrch korálů či vnitřní tvrdá struktura hub narušuje povrch delfíní pokožky, sliz či látky v něm obsažené do ní mohou dobře pronikat. Že tomu tak je, dokládají změny barev – pokožka delfínů, kteří se intenzivně otírali o kožnaté korály, získala jasně žluté či zelené zbarvení.
Spolupráce s chemiky
Zoologové sice zdokumentovali neobvyklé chování delfínů, ale jejich pozorování nevysvětlilo, proč to dělají. Pozvali si proto na pomoc chemiky z univerzity v německém Giessenu. Opatrně odebrali nepatrné vzorky korálů a hub, o které se delfíni nejvíc otírali, a předali je chemikům. Ti prozkoumali složení látek a zjistili, že jde o 17 sloučenin, které mají řadu účinků podporujících zdraví. Ničí bakterie nebo nádorové buňky, neutralizují různé škodlivé látky, napomáhají vstřebávání látek prospěšných, chrání je před slunečním zářením, podporují imunitu apod.
Škodící turisté
Delfíni tak zjevně používají tyto korály jako jakási zdravotnická střediska. Výsledky výzkumu navíc podle vědců potvrzují důležitost korálových útesů pro delfíní populace. Bohužel od roku 2009, kdy byl výzkum zahájen, už došlo ke značnému narušení zdejšího prostředí. Celá oblast patří k oblíbené turistické destinaci, v níž amatérští potápěči poškozují korály a mnozí dokonce ruší a stresují delfíny, se kterými se chtějí fotografovat. Výzkum by mohl pomoci při prosazování přísnější ochrany zdejších mořských ekosystémů.
Nejstarší živočichové
Korály i houby, o kterých je v článku řeč, patří mezi primitivní mořské živočichy s jednoduchou stavbou těla. Jde ovšem o zástupce dvou rozdílných živočišných skupin. Korály, přesněji korálnatci (Anthozoa), patří do živočišného kmene žahavců (Cnidaria), v němž najdeme i sasanky, medúzy nebo drobné sladkovodní nezmary.
Naproti tomu mořské houby vytvářejí v živočišné říši samostatný kmen houbovci (Porifera). Zástupci obou kmenů patří k nejstarším mnohobuněčným živočichům na Zemi – první houbovci se v mořích objevili před 750 miliony lety, první korálnaci před 650 miliony lety!
