Pravěké pandy: Jak to bylo s jejich palcem

Pravěké pandy: Jak to bylo s jejich palcem
Sdílej
 
Pořádně se najíst nebo pořádně chodit? Tohle dilema zřejmě musela evoluce vyřešit u předků pandy velké. Jak to bylo s jejich palcem?

Černobílá panda velká je proslavená jako jediný medvěd-vegetarián, který se živí prakticky výhradně výhonky bambusu. V asijských lesích to má svou logiku: Roste ho tu hodně. Stinnou stránkou je jeho nízká výživnost, kvůli které musí panda denně přechroustat obrovské množství bambusu. Stonky si přitom přidržuje svým šestým prstem – falešným palcem.

Pandí patent

Pandin palec není nejen žádný palec, ale dokonce ani žádný prst. „Palec“ je totiž ve skutečnosti prodloužená zápěstní kost. Což je trochu zvláštní. Během své evoluce měly pandy vcelku dost času na to, aby se u nich vyvinul palec schopný opozice k ostatním prstům. Ale nestalo se tak a pandy jsou se svým jedinečným řešením zřejmě spokojené. Není pochyb, že falešný palec, který dovoluje pevně uchopit tenký stonek a drtit jej v čelistech, je pro bambusovou dietu jednou z klíčových přizpůsobení.

Video se připravuje ...

Panda poprvé zažila sníh! Musela se kousnout do nohy, jestli se jí to nezdá! • Zdroj: FACEBOOK.COM

Záhadná kost

O něco méně jsou spokojeni vědci. Záhadu pandina palce po anatomické stránce vyluštili už dávno. Jiná věc ale je, jak a kdy vlastně vznikl – to kvůli nedostatku fosilních nálezů nevíme. Nyní se ale na nešťastné badatele usmálo výjimečné štěstí: Na jihu Číny byl objeven 6 až 7 milionů let starý fosilní „palec“ pandy rodu Ailurarctos, která je považována za předka žijící pandy velké. Je to nejstarší známý důkaz o požírání bambusu pandami a současně objev, který nám přibližuje samé počátky využívání šestého prstu.

Obrázek ukazuje polohu falešného place (kost vyznačená bíle) při uchopení stonku bambusu (nahoře) a při chůzi (dole) •  Mauricio Anton, Natural History Museum of L.A. County, © Velizar Simeonovski, Chicago, Paubahi

Nebyl by delší palec lepší?

Panda velká je vývojově nejpokročilejší (a jediný zbývající) zástupce podčeledi pand. Logicky bychom tedy předpokládali, že její dávný předek bude mít palec méně vyvinutý. Tady však Ailurarctos vědcům přichystal překvapení: Kůstka, která tvořila jeho falešný palec, byla delší než u pandy velké. Na první pohled by se zdálo, že mít delší falešný palec je pro požírače bambusových stonků výhodnější – proč je potom palec pandy velké naopak kratší?

Evoluční kompromis

Podle vědců je to výsledek kompromisu mezi uchopovací funkcí, pro kterou je výhodný dlouhý palec, a potřebou chůze, kde by naopak mohl překážet. Evoluce u moderní pandy velké vyřešila docela mazaně. Kůstka tvořící palec je kratší, ale současně trochu zahnutá. Pomáhá tak unést nemalou váhu najedené pandy, která díky zahnuté špičce kůstky manipuluje se stonky bambusu stejně šikovně, jako to dělali její dávní předkové.


Záhada pravlasti

Nejstarším známým předkem pandí rodiny je 8 milionů let starý Kretzoiarctos matrix ze Španělska •  Profimedia.cz

Pandy se pravděpodobně vyvinuly z masožravých předků. Žili v lesích a pod tlakem potravní konkurence ze strany jiných medvědů se stále více uchylovali k rostlinné potravě, až se z nich stali úplní vegetariáni. Otázkou ale je, kde k tomu došlo. Jinými slovy, jestli je pravlastí pand Asie nebo Evropa. Předkové pand mohli vzniknout na našem kontinentu a migrovat do Asie. Stejně tak je ale podle (toho mála, co máme) fosilních nálezů možné, že pocházejí z Asie a do Evropy přišla jen jedna jejich vývojová větev, která později vymřela.


Poslední panda z Evropy

V současné době bychom na našem kontinentu našli pandu tak maximálně v zoo. Ještě před 6 miliony lety jsme tu ale jednu měli. Vědci nyní její druh popsali na základě nálezů zubů v uhelném dole ze severozápadního Bulharska, kde zvíře obývalo zalesněné mokřiny. Agriarctos nikolovi není přímým předkem žijící pandy velké, ale byl jejím blízkým příbuzným. Na rozdíl od ní se v potravě nespoléhal na bambus, ale živil se různými měkčími rostlinami. Vegetariánem pravděpodobně byl také, ale jeho zuby nebyly schopné drtit dřevnaté stonky.

Takto mohlo vypadat Středomoří na konci miocénu •  Mauricio Anton, Natural History Museum of L.A. County, © Velizar Simeonovski, Chicago, Paubahi

Oběť přehrazení moře

Druh Agriarctos nikolovi, který vědci považují za vůbec poslední a také vývojově nejpokročilejší evropskou pandu, pravděpodobně vymřel v důsledku takzvané Messinské salinitní krize. Došlo k ní koncem miocénu před asi 6 miliony lety. Pohyb litosférických desek přehradil Gibraltarský průliv a izoloval tak Středozemní moře. To začalo vysychat a zvyšovala se v něm koncentrace soli, což ovlivnilo i přilehlé suchozemské ekosystémy. Krize skončila před 5,3 milionu let, kdy se hráz protrhla a Středozemní moře se opět spojilo s Atlantikem. To už ale poslední evropské pandě nepomohlo.

Černé stíny, bílý sníh: Záhada pandích barev vyřešena!

Černé stíny, bílý sníh: Záhada pandích barev vyřešena!

Pandy jsou nám podobné, proto je milujeme

Pandy jsou nám podobné, proto je milujeme

Foto ABC: Jakou barvu má panda?

Foto ABC: Jakou barvu má panda?

 

Články odjinud