Na rovinu je třeba říci, že jihoamerická činčila vlnatá (Chinchilla lanigera) se skutečně nehodí pro každého. Chovat doma činčilu klade největší nároky na chovatele, na jeho disciplinovanost. Základem je totiž střídmost v krmení. Kdo by jim jejich chudý jídelníček chtěl za každou cenu vylepšovat, udělal by více škody, než užitku. Celých 95 % úhynů je totiž u činčil zaviněno poruchami zažívacího ústrojí.
Činčily v nehostinné přírodě
Vydejme se na chvilku vysoko do jihoamerických And. Sucho, pusto a větrno, žádná voda, žádná svěží zeleň. Zdá se skoro neuvěřitelné, že v takové pustině by mohla žít nějaká zvířata. A přece tomu tak je. Nehostinné prostředí je domovem činčil, které se skrývají ve skalních rozsedlinách, nebo si trpělivě kutají cestičky a tunely mezi jednotlivými kaktusy a sukulenty. Rostliny jim poskytují potřebnou ochranu a zároveň jsou pro ně zdrojem potravy i vody. Pokud je žízeň nepřejde, mohou ji dohasit olizováním kapiček ranní rosy. Chudý jídelníček si tu a tam obohacují okusováním suchých travin a keřů. Jen vzácně se dostanou k jejich šťavnatějším plodům, protože kaktusy jsou kryté dlouhými ostrými trny. Celkově tedy můžeme říct, že strava je zde chudá a je jí málo, avšak poskytuje dostatek vlákniny.
Správný jídelníček pro činčilu
Tohle všechno by měl vědět a znát každý chovatel, který se rozhodne pro činčily. Pak by ho možná přešla chuť těmto roztomilým tvorečkům podstrojovat. Šťavnaté ovoce a zelenina, lískové, vlašské či jakékoli jiné oříšky, olejnatá semena, nebo dokonce sladké sušenky, pečivo nebo náruče šťavnaté trávy - to všechno jsou věci, které činčilám sice chutnají a rychle si na ně zvyknou, ale také jim mohou hodně uškodit.
Jak má tedy vypadat správný činčilí jídelníček? Především musí být ryze vegetariánský. Činčily nepatří k těm druhům hlodavců, kterým bychom měli podávat jakékoliv živočišné bílkoviny. Absolutně nevhodné to je dokonce i v době odchovu mladých a týká se to nejen masa, ale i mléka, tvarohu a dalších mléčných výrobků.
Bez dobrého sena to nepůjde
Základ jídelníčku činčily tvoří dobré seno. Právě podle toho, že příjemně voní, poznáte, že je seno kvalitní a nezkažené. A také že není počurané od myší nebo potkanů ani napadené plísní. Seno by měla mít činčila k dispozici trvale, nejlépe umístěné v jesličkách, aby si ho neznečišťovala. Denně ho pak doplňujeme speciálními granulemi pro činčily, které obsahují nejen sušené trávy a obilí, ale také potřebné vitaminy a minerální látky. Výslovně upozorňujeme, že je zapotřebí kupovat skutečně a výhradně jen krmiva osvědčených značek určené pro činčily. Granule a pelety pro králíky sice většina činčil ochotně přijímá, ale dlouhodobě jim mohou uškodit, protože svým složením neodpovídají jejich specifickým potřebám.
Zdravé činčilí pamlsky
K senu a speciálním granulím můžeme, ale jen občas, činčilám přidat směs obilí sestávající z pšenice, ovsa, kukuřice, prosa, případně i otrub a lněného semínka. Když budete chtít své činčilce život přece jen trochu osladit, můžete tak učinit maximálně tím, že jí dáte kousek sušeného jablíčka, hrozinku, sušený šípek, lístek pampelišky... Ačkoliv činčily žijí ve velmi suchých oblastech, vodu potřebují a vědí, kde ji najít. Poskytnout jim ji musíme i my doma, a to nejlépe v napáječce umístěné vně klece. Obyčejnou misku záhy převrhnou nebo znečistí. Voda by měla být ideálně převařená (třeba vychlazená voda z konvice, kde zbyla po přípravě čaje) a denně čerstvá.
Život začíná večer
Činčily jako soumračná a noční zvířata ožívají navečer. Pokud jim pravidelně každý den v přibližně stejnou dobu budeme nabízet z ruky oblíbený pamlsek, velmi rychle si na to zvyknou, ve stanovenou dobu už budou čekat u dvířek a budou se vám dobývat na ruku. Také při výběhu na volno, který byste svým činčilám měli dopřávat pravidelně, zvířátka snadno nalákáte k sobě nebo k návratu do klece, když jim nabídnete jejich oblíbený spartánský pamlsek.
Kromě pečlivě volené potravy činčila potřebuje poměrně velkou klec: nejméně jeden metr krychlový na jeden pár, přičemž platí, že čím vyšší, tím lepší. Činčily rády a dobře šplhají a tuto možnost bychom jim měli poskytnout i v zajetí. V jejich kleci musí být u stěn umístěno několik vodorovných prkének jako odpočívadla a uprostřed nejlépe rozvětvený přírodní kmen, po kterém se zvířata budou moci prohánět dle libosti. Na zem umístíme dřevěnou boudičku na spaní i případný odchov mladých.
Činčily pocházejí z oblastí s nízkou vlhkostí vzduchu. Proto jim nesvědčí držení v uzavřených skleněných nádržích. Naopak: potřebují vzdušné klece stojící v dobře a často větrané místnosti, kde vládne pokojová teplota. Proto se jim dobře dařívá v panelácích.
Koupání v písku
Činčily nutně potřebují písečnou koupel, kterou bychom jim měli dopřávat každodenně. Zvláštní "koupání", při němž činčila v písku slastně rotuje kolem své osy, neslouží jen k udržení dobré kvality srsti, ale i k pro odbourávání stresu a pro udržení zdraví. Písečná koupel představuje pro většinu činčil také velkou zábavu.Pozor! Rozhodně nestačí běžný písek, který nahrabeme někde na stavbě nebo pískovišti. Nevhodný je také písek pro ptáky nabízený v zooprodejnách. Tyto písky mívají velká zrna a ostré hrany, které dokážou na dlouhou dobu polámat a poničit konečky činčilích jemných chloupků. Nevhodným pískem se mohou také přenášet parazité. Proto zásadně kupujeme speciální písek pro činčily, který je k dostání v každé prodejně s chovatelskými potřebami. Není úplně levný, ale vydrží vám dlouho. Koupel totiž nasypete do vhodné skleněné nebo plastové nádobky (velké cca 15 x 15 cm), kterou dáte svým chovancům do klece vždy jen jednou denně na chvíli a pod dozorem. Zaručujeme vám, že se při tom budete královsky bavit!
Činčila nepáchne!
Takže je činčila skutečně tak náročná? Když odhlédneme od nezbytných investic, pojících se s pořízením a vybavením klece a pravidelného nákupu sena, granulí a písku, máme za to, že nijak zvlášť. Spíše naopak. Na rozdíl od nevyžaduje pravidelné čištění klece několikrát za týden. Její příbytek vůbec nezapáchá, protože jen minimálně močí a nekonzumuje potravu, která by rychle podléhala zkáze. Její krmení nepodléhá sezonním výkyvům, není nutno v zimě kupovat drahé ovoce ani vymýšlet, jak nahradit nedostatek čerstvé trávy. Jedinou podmínkou je, abyste vy jako její opatrovníci zůstali přísní a důslední a nedopřávali své chovance to, co by jí mohlo ublížit. Ani když má tak roztomilý kukuč...
