V Africe žijí dva druhy nosorožců, nosorožec dvourohý, známý také jaké černý, a nosorožec tuponosý neboli bílý. Oba druhy jsou stejně jako jejich asijští příbuzní ohrožené vyhynutím. Hlavní podíl na tom mají pytláci, kteří nosorožce loví kvůli vysoce ceněným rohům.
Nová ochrana nosorožců
Největší současná populace kriticky ohrožených nosorožců dvourohých žije v Namibii. Ale jejich počty se kvůli nelegálnímu lovu rychle snižují. Namibie se tak stala první zemí, která vyzkoušela novou metodu ochrany těchto tlustokožců: Aby nosorožci ztratili pro pytláky cenu, začali jim ochranáři už v roce 1989 odřezávat rohy. O šest let později s touto činností skončili, ale kvůli rostoucímu počtu nelegálně ulovených nosorožců ji v roce 2014 obnovili a pokračují v tom dodnes.
Vadí? Nevadí?
Nosorožci nemají roh jen na ozdobu, je to zbraň proti predátorům nebo v soubojích samců o samice, slouží jim i při získávání potravy. Přesto vědci až dosud netušili, jak odříznutí rohů ovlivní jejich život. Už samotná operace může zvířata stresovat, neobejde se totiž bez jejich uspání. A každoročně se musí opakovat, protože rohy nosorožcům dorůstají.
Už před časem proběhly menší výzkumy (zaměřené na nosorožce tuponosé), ale výsledky byly značně rozporuplné. V jednom došli vědci k závěru, že prakticky všechna mláďata matek bez rohů uhynou, jiný výzkum to o pár let později vyvracel.
Srovnání napoví
Jaká je tedy pravda? Právě na tuto otázku se vědci nedávno pokusili odpovědět. Sledovali čtyři samostatné populace nosorožců dvourohých žijících v Namibii. Ve třech z nich ochranáři rohy nosorožcům pravidelně odřezávají, čtvrtá populace je nedotčená. Vědci srovnali, zda se nějak liší schopnost rozmnožování, přežívání mláďat, poměr narozených samců a samic, délka dospívání a délka života nosorožců zbavených rohů a nosorožců s rohy. Kromě toho sledovali, zda má odřezávání rohů vliv na jejich nelegální lov.
Výhoda pro samce
Ukázalo se, že nosorožci zbavení rohů jsou stejně životaschopní jako nosorožci s rohy. Všechny sledované ukazatele byly prakticky shodné. Až na jednu výjimku – při vzájemných soubojích samců o teritorium či samice přežívalo víc jedinců bez rohů. Důvodem bylo, že si samci s rohy během souboje často způsobili tak těžká zranění, že na jeho následky uhynuli. Naproti tomu bezrozí samci vycházeli ze soubojů téměř nezraněni.
Lov pokračuje
Mnohem méně vědce potěšilo zjištění, že počet pytláky ulovených nosorožců se nijak nezměnil – pytláci loví i nosorožce zbavené rohů. Cena rohoviny je totiž tak vysoká, že se pytlákům vyplatí zabít zvíře i kvůli nepatrnému pahýlu, který na nose nosorožce po odříznutí rohu zůstává. Samotné odříznutí rohu tedy nestačí, je nutné tento způsob ochrany kombinovat s dalšími opatřeními tak, aby riziko nelegálního lovu převýšilo možný zisk.
Zázračné rohy?
Nosorožčím rohům lidé už od pradávna přičítali nejrůznější léčivé účinky, používali je k výrobě pohárů, demonstrovali jimi svou moc a bohatství. Ve skutečnosti na nich nic zázračného není – v podstatě jde o mineralizovaný slepenec chlupů, jehož základní stavební látkou je keratin neboli rohovina. Tedy bílkovina, z níž jsou tvořeny chlupy a vlasy, nehty, rohy sudokopytníků nebo vnější pevná vrstva paznehtů a kopyt. A stejně jako lidem nehty i roh nosorožcům stále dorůstá.
