Za předky zdomácnělých banánovníků bychom se museli vydat do jihovýchodní Asie. Divokých banánovníků tu roste spousta druhů, ale za předka oblíbeného ovoce byl až donedávna považován pouze banánovník Musa acuminata (nemá české jméno). Na jeho plodech bychom si moc nepochutnali, jsou plné tvrdých černých semen, zatímco dužiny, tedy toho, co jíme, je minimum.
Klonované banány
Ke zdomácnění banánovníku došlo před 7 tisíci lety nejspíš na Nové Guineji a podílely se na něm čtyři různé poddruhy nebo možná blízce příbuzné druhy. Během tisíciletého šlechtění lidé vypěstovali bezsemenné kultivary s velkými sladkými plody. Jejich geny už se ale genům divokých banánovníků vůbec nepodobají.
A protože se bezsemenné druhy množí jen vegetativně, stále se donekonečna pěstují geneticky totožní jedinci – klony. Kvůli nízké genetické proměnlivosti jsou však náchylné k řadě chorob. Aby ji bylo možné zvýšit, musí vědci znát jejich původní genofond.
Směs genů
Jedna genetická studie banánovníků proběhla už před časem, přinesla ale jen částečnou odpověď. Potvrdila, že banánovníky, které dnes pěstujeme, jsou genetickou směsí řady poddruhů nebo druhů. Navíc se ukázalo, že předkem některých kultivarů je jiný druh – banánovník M. balbisiana. Vědci se proto rozhodli na výzkum navázat a přesně zjistit, jaké druhy či poddruhy a z jakých oblastí se na současných kultivarech podílejí.
Tajemní předkové
Aby získali přesnější výsledky, prozkoumali genetické vzorky 154 zdomácnělých banánovníků z různých oblastí a 68 vzorků devíti poddruhů divokého banánovníku M. acuminata. Srovnáním genů pak chtěli zjistit stupeň jejich vzájemné příbuznosti. Výsledky je překvapily – v genofondu všech domestikovaných banánovníků objevili stopy genů tří dosud neznámých divokých předků!
Přežívají ještě?
Nová genetická studie tak místo odpovědí přinesla další záhadu – existenci dosud neznámých banánovníků. Vědci se ale obávají, že mohou být dávno vyhynulé. Na druhou stranu ale nevylučují možnost, že stále někde v divočině přežívají a jen nebyly objeveny a vědecky popsány. Jeden z nich by podle nich mohl pocházet z poloostrova Zadní Indie, další z oblasti mezi severním Borneem a Filipínami a třetí z Nové Guineje. Ale pokud opravdu existují, budou nesmírně vzácné a ohrožené vyhynutím.
Banánovník: Nejvyšší bylina světa
Ačkoliv banánovník vypadá jako strom - palma (palmy jsou dřeviny), jde o bylinu. „Kmen“ je ve skutečnosti stonek ovinutý pevně stlačenými listovými řapíky. Vyrůstá z podzemního dužnatého oddenku, jímž se banánovníky vegetativně množí. Protože často dorůstá výšky přes 10 m, jde o nejvyšší bylinu světa.
Plody – banány - jsou bobule, které u divokých druhů obsahují množství semen. Banánovníky rodu Musa patří do příbuzenstva zázvorů (řád Zingiberales), jejichž zástupci rostou téměř výlučně v tropech. Je popsáno asi 70 druhů, kromě jedlých plodů se z nich využívají i listy, banánovník textilní se pěstuje pro pevná vlákna známá jako manilské konopí.
